Kopírujte kvalitněji!

Dnes je asi ideální den k tomu, abych po pravdě vylíčil všechny strašlivé události, které se odehrály včera při natáčení dalšího pořadu Ladí neladí, ale budu to muset odložit, protože ještě předtím musím pokračovat ve štvavé kampani vůči Janu Kuligovi. Doufám, že mu kvůli tomu nestoupne sláva příliš do hlavy. =)

Z ohlasů za článkem:
Marcela, 21.06.2007 13:04
Panu Kuligu, článek jste psal sám nebo ho vytvořil Nikola nebo vedle stojící Moucha ?

Kdepak, Marcelo! Pan Kulig čerpá z jiných zdrojů. Minule kopíroval celé věty, což bylo hodně okaté, kdežto tentokrát jako základ pro svou reportáž z koncertu Anety Langerové použil text Marka Dvořáčka, ale většinu vět přepsal, takže zůstala jen struktura a několik shodných formulací a dokonce přidal i poměrně hodně vlastních postřehů. Předpokládám, že většina lidí si toho kopírování nevšimne, ale jedna z těch vět mi připadala povědomá, tak jsem si dal tu práci a prošel to trochu podrobněji...

MD: Koncert odstartoval pilotním singlem Malá mořská víla. "Máme dost práce, tak se do toho pustíme. Co vy na to?" přivítala pak publikum, které se postupně dočkalo všech písniček z Dotyku.

JK: Hned na začátku si odbude rádiovou vílí odrhovačku (to neznamená, že ten song je špatný). "Máme dost práce, tak se do toho pustíme. Co vy na to?" vítá Aneta Langerová fanoušky

To je chvályhodné, že oba texty citují Anetu stejně, ale je zvláštní, že to je v obou textech jediný Anetin výrok. =)

MD: Jako první Radim Vojtek, který dorazil zazpívat si charitativní Píseň pro Světlušku, a poté i kmotři nové desky - bratr a manažer Nikola Langer, producent Jan P. Muchow a muzikant Michal Hrůza.

JK: Na pódium přichází Radim Vojtek. Společně s Anetou zapějí charitativní "Píseň pro Světlušku" a poprvé mám pocit, že se Akropole otřásá v základech. (...) Role kmotrů se ujímají bratr a manažer Nikola Langer, producent Jan P. Muchow a muzikant Michal Hrůza.

Zajímavá shoda charakteristik...

MD: Velkou neznámou v případě Anety bývá její doprovodná kapela, kterou mění prakticky co půl roku. Tentokrát se obklopila výtečnými hráči.

JK: Tady je třeba se zmínit o Anetině kapele: ačkoliv v minulosti spoluhráče střídala jako ponožky a co půl roku se v médiích objevilo nové složení, tahle má konečně něco do sebe.

Poměrně slušně zamaskováno, ale ten půlrok to kazí.

MD: Zůstává dlouhodobě spřízněný kytarista a.m.almela, jehož nyní doplňují baskytarista Martin Ledvina, bubeník Štěpán Smetáček a klávesista Jakub Zitko.

JK: Neuvěřitelné doplňování a souhra jak a.m.almely, tak Martina Ledviny v kytarových partech by vydalo na samostatný článek, ani za bicími sedící Štěpán Smetáček či klávesista Jakub Zitko tam nejsou jen pro okrasu - klávesy plynně prostupují každou písní a bicí jsou nazvučeny akorát, tedy žádné zbytečné dunění, žádné přikrašlování.

Zřejmě je povinné hudebníky vyjmenovat podle abecedy. =)

MD: ...je to bezesporu jeden z velkých talentů tuzemského poprocku.

JK: ...se zařadila po bok výborných koncertních zpěvaček typu Anny K či Lenky Dusilové.

Tohle už bylo lepší! Říká to sice prakticky totéž, ale naprosto jinými slovy. Way to go!

MD: ... může během letních festivalů pilovat pro velké podzimní turné.

JK: A na letních festivalech může pilovat souhru s kapelou, protože podzimní turné se kvapem blíží.

A nakonec si to zase takhle zkazí. =)

Celkové hodnocení:
Honzo, už je to lepší, ale ještě trochu přidej! Pořád je to kopírování trochu poznat... =)

The walrus was father Mackenzie

Občas se mi zdá, že globalizace už má po práci, protože celosvětová nivelizace (a hlavně amerikanizace) kultury už dál jít nemůže, ale pak mě nějaká drobnost upozorní, že to není pravda. Filmy a hudba (a klipy) už hodně globalizované jsou, a tak se poslední výspou národních kultur trochu paradoxně stávají televize. Ty sice na jedné straně homogenizují kulturní povědomí v rámci svého státu, ale na druhé straně bývají více svázané s jazykem a vytvářejí více původní tvorby a tím vytvářejí nějakou místní kulturní rezervaci.

Tahle vlastnost se názorně projevuje, když se nějaká místní TV hvězda dostane do jiného "oboru", kde na ni pak cizinci nedůvěřivě zírají a nechápou, proč by to měla být hvězda, když o tom člověku nikdy neslyšeli.

Poslední významný případ byl nejspíš Ali G v Madonnině klipu Music (to bylo ještě před Boratem, že...), teď je to aktuálně Mackenzie Crook neboli Gareth z The Office. Ten už mě si sice překvapil, když se objevil jako jeden z nemrtvých pirátů v Pirátech z Karibiku, ale (skoro) hlavní role v klipu Paula McCartneyho to je jiné kafe! =)

A to nemluvím o tom, že to natočil Michel Gondry (ale trochu se opakuje) a jako duch tam poskakuje i Natalie Portman (to jsem ovšem při prvním shlédnutí vůbec nezaregistroval, protože mám příliš ztmavený monitor =).



Mimochodem Paul McCartney je asi jediný člověk, který si může nechat natočit takový klip na prostinkou písničku nahranou s mandolínou a krabicí od bot místo bubnů... =)

...and justice for all!

V práci nám hraje rádio. Naštěstí není moc nahlas, takže se mi obvykle snadno povede něčím ho lokálně přehlušit, ale tentokrát jsem nic puštěného neměl. Moment...?! Oni opravdu v rádiu dávají něco takového jako staré německé pecky U96? Zaposlouchal jsem se pozorněji. Nebylo to U96, ale "Fade to Grey" od Visage.

Teprve teď (kolik let je to zpoždění? =) mi došlo, že track "I Wanna Be a Kennedy" z desky U96 "Das Boot" (1992) je zhruba z poloviny postavený na samplech ukradených od Visage (konkrétně analogový synth, který obstarává basy, a taky lead). U96 dodali prakticky jen nepříliš invenční bubny (4/4 =) a lo-fi samply "I wanna be a Kennedy" a "I wanna fuck Marilyn Monroe", takže mě poněkud překvapilo, když jsem se ohledně autorství dočetl toto:

Music by Lagonda, Castioni, Wycombe and Alex Christensen. ... [In music are used motives of Visage's song Fade To Gray. (sic!)]

Na jiném místě jsou jako autoři uvedení pro změnu Helmut Hoinkis, Alex Christensen, Ingo Hauss a Hayo Panarinfo, což na první pohled vypadá jako poměrně velký rozdíl, ale dá se snadno zjistit, že Helmut Hoinkis používal alias Wycombe, Hayo Panarinfo přezdívku Harry Castioni a (Alberto) Ingo Hauss krycí jméno Bela Lagonda, takže vlastně všechno souhlasí. Ačkoliv kdyby byla skutečná jména a přezdívky naopak, tak by mě to taky nepřekvapilo, ale v každém případě ani jedno z těch jmen nepatří nikomu z Visage. =)

To je docela vtipný kontrast s poměrně známou historkou, která se přihodila The Verve s písničkou "Bitter Sweet Symphony". Krátká verze příběhu, která svého času proběhla našimi médii, říkala, že The Verve použili bez dovolení část písně Rolling Stones, a tak se museli vzdát celého autorství a jako autoři písničky jsou teď uvádění Jagger a Richards. To je docela tristní, ale celý případ je ve skutečnosti ještě mnohem zamotanější. =)

Když v roce 1965 vykradli Mick Jagger a Keith Richards do své písničky "The Last Time" stejnojmenný americký tradicionál proslavený skupinou The Staples Singers (1955), tak těžko mohli tušit, jak se všechno zkomplikuje. O rok později Andrew Loog Oldham (tehdejší manažer The Rolling Stones) nahrál pod hlavičkou The Andrew Loog Oldham Orchestra desku orchestrálních úprav písniček Stounů "The Rolling Stones Songbook" a tahle písnička se tam (samozřejmě ve velice upravené verzi) dostala taky. A právě část z téhle nahrávky se rozhodli roku 1997 The Verve použít. Samozřejmě si nemohli dovolit riskovat, takže požádali o souhlas s použitím části nahrávky a ten souhlas dostali.

Pak se ale z písničky stal obrovský hit a Andrew Oldham usoudil, že by z toho mohl dostat víc. Výsledkem byl soudní spor, který skončil závěrem, že The Verve použili větší část nahrávky, než jakou podle dohody směli. Nevyhnutelně musel následovat druhý spor o autorství. Nevedli ho ovšem Jagger a Richards, ale Allen Klein a jeho firma ABKCO Records, která vlastní autorská práva na všechny písničky The Rolling Stones z šedesátých let. Když začalo hrozit stažení desky z obchodů, tak The Verve přistoupili na mimosoudní vyrovnání a skutečný autor písničky Richard Ashcroft se vzdal všech svých autorských práv.

Co z toho vyplynulo? The Verve (kdyby se nerozpadli) a Richard Ashcroft smějí i nadále hrát na koncertech písničku "Bitter Sweet Symphony", jen z toho finančně nic nemají. (Nepomůže ani to, když ji hrají bez toho smyčcového motivu!) Andrew Oldham, který má ten smyčcový motiv vlastně na svědomí, ale určitě to osobně nenahrál, pravděpodobně dostal podíl z interpretačního honoráře. Keith Richards a Mick Jagger, kteří nemají nic společného s písničkou "Bitter Sweet Symphony", ani s upravenou orchestrální nahrávkou "The Last Time" a jejich autorství písničky "The Last Time" je poněkud diskutabilní, byli za "Bitter Sweet Symphony" nomimováni na Grammy. Ovšem to nejdůležitější - peníze za autorská práva - skončily všechny u firmy ABKCO Records. A to je ten pravý showbusiness. =)

Jen by zajímalo, kdo tedy vlastní autorská práva k písničce Fade to Grey. Zřejmě má dost mizerné právníky, protože jinak by nebylo možné, aby to U96 prošlo takhle levně. Nebo že by to bylo všemi těmi krycími jmény, které pánové z U96 používali? Vsadím se, že nikdo pořádně nevěděl, komu doručit žalobu. =)

(Mimochodem tohle měla být jenom taková krátká poznámka, ale taky se to nějak zkomplikovalo. =)

No fidelity

Už bych si měl zvyknout, že elektronická scéna má svá specifika, ale stejně mě pořád nepřestává udivovat.

Před časem mě překvapilo, že Kieran Hebden aka Four Tet používá (nebo možná používal - přece jenom je ten článek už starší) pro nahrávání "a wicked microphone" který dostal jako příslušenství ke zvukovce Creative Labs. Prý je ideální pro nahrávání kytary, jenom musí z nahrávky odfiltrovat chrčení hard disku. (Nevím, jak se Hebden vyrovnal s tím, že zveřejněním téhle informace způsobil smrt několika starších zvukařů s nalomeným zdravím. =)

Tento týden (čili pozdě) jsem pro změnu zaregistroval, že label SubPop u příležitosti vydání desky Dntel "Dumb Luck" uspořádal remixovou soutěž a dal na web k dispozici vokální stopu titulní písničky. Nevím, jaký mikrofon používá Jimmy Tamborello, ale rozhodně v tom záznamu slyším kromě jeho tichého zpěvu nahranou i podkladovou hudbu, kterou měl při nahrávání puštěnou. Zřejmě zatím nenašetřil na sluchátka. =)

Rozhodně to vypadá, že význam zvukové kvality studiových nahrávek se mezi odborníky zřejmě přeceňuje, protože posluchači si nakonec stejně ničeho nevšimnou. (Tedy aspoň v těchhle případech.)

PS: Zdravím mikrofon astmatického atleta! =)

Junge Leute

Nejsem si úplně jistý, co se dá čekat od německého filmu Vollidiot (ačkoliv (bývalý?) moderátor TV VIVA Oliver Pocher v hlavní roli asi ledacos napovídá), ale když jsem uviděl a uslyšel tohle...

Nena, Olli & Remmler - Ich kann nix dafür (Young Folks cover)


...tak mě napadalo, jaké máme štěstí, že zatím nikoho nenapadlo nacpat do nějakého českého filmu žertovnou cover verzi nějakého indie hitu nazpívanou Heidi Janků.

Retrospektivní recenze futer

Původně se mi zdálo zbytečné psát sem svoji soukromou recenzi na Retrofutro, protože jsem předpokládal, že těch recenzí vyjde spousta - a ono nic. Tedy skoro nic (asi Xavi jako vydavatel rozesílá málo CD =), tak to přece jenom proberu.

No nebudu to odhalení protahovat - CD mě spíše zklamalo. Je škoda, že teď, když se Xavi proslavil (a všiml si ho i Reflex! =), vydal své zatím nejslabší CD. Je možné, že v mém případě je to trochu ovlivněno syndromem "starý fanoušek", ale všechno se tím asi zdůvodnit nedá.

Slabinou (dá se říct jedinou) prvních dvou alb bylo to, že si byly vzájemně zvukově příliš podobné a z toho pohledu Retrofutro uspělo (dokonce tam jsou trubky!), jenomže mi připadá, že je to znouzectnost (s malým "z" =). Aranžmá a hosté jsou sice docela fajn, ale desce nepřidávají na osobitosti, ale spíše normálnosti - zní to víc jako nahrávka nevyvážené skupiny a ne jako deska zuřivého kytaristy a vtipného a bezprostředního folkového zpěváka.

Bohužel tam, kde starší desky sázely na vtip, přesněji řečeno spoustu vtipů, teď Xavi musí spoléhat na podání. Dříve všechno sypal se samozřejmostí a rychlostí Miroslava Horníčka v době Hovorů H, zatímco na na Retrofutru se často dostává do pozice Petra Rychlého v Natočto, který jeden vtip natahuje do podoby minutové scénky, mění hlas a převleky, ale nedokáže tím vším zakrýt skutečnost, že má v záloze jen jednu pointu. Jako typická ukázka by se možná dala použít úvodní hříčka Budíček (Leoš Suchařípa), kde Xavi sice s plným nasazením třičtvrtě minuty suchařípovsky chroptí, ale to je jaksi vše. Na desce se navíc opakovaně objevuje hlas Miroslava Moravce a tím myslím opravdu hlas Miroslava Moravce (jestli se nepletu, tak pochází z nějakého jeho TV vystoupení) - to je další nečekaný ústupek. Xavi je přece živelný imitátor a ne jen Petr Čtvrtníček hrající si ve střižně s ukradeným materiálem!

Nejhorší ale je, že se Xavi vzdává své nejsilnější zbraně - češtiny. Anglické písničky sice nejsou úplně bez vtipu, ale je jich na můj vkus příliš mnoho a vybroušeným českým hříčkám ze starších desek nedokážou konkurovat. Navíc největší hit desky Nazijazz pro mě nemůže být "domácí skladbou roku 2007" (Petr Korál), protože jako Nad dopisy diváků jsem ho slyšel už více než před rokem a od té doby ještě mnohokrát. V dalších (jinak solidních) písničkách se Xavi pro změnu dostává do tématické spirály - např. Maroko by mohlo být pokračování Pažitky (ale kdo je sakra pan Jendrýsek?) a Hněddá je doslova píseň o hovně. =)

Tím pádem se do mé hitparády dostaly bez výhrad vlastně jen Retrofutro Discotheque (Xavi jako The Edge a generační pamětník), Když muž sám snídá a německá říkánka Frigidenleute a to je trochu málo, ne?

Možná by bývalo lepší s vydáním třetí desky ještě chvilku počkat a více se vyhrát s texty. Na koncertech to asi nebude vadit, protože tam je na výběr ze širší palety, ale sama o sobě tahle deska bohužel nedělá Xavimu nejlepší reklamu. Tak snad zase příště. A já tentokrát klidně počkám i více než dva roky.

PS: Mimochodem "Jerzy" se polsky nevyslovuje "Jeržy", ale "Jeřy". To "ř" je sice trochu přitlumené, ale "rž" fakt ne.

Peníze pošlete na účet

U první povědomé věty jsem si říkal, že je to náhoda. U druhé jsem si říkal, že je to třeba nějaký rafinovaný koncept a bude to mít nějakou pointu. Pointa ale nepřišla, tak ji musím obstarat já:

Až bude příště psát Jan Kulig zase nějakou recenzi, tak by mě potěšilo, kdyby si dokázal vymyslet vlastní věty nebo aby ty moje zkopírované alespoň používal bez zkreslení významu a chyb.

Předem děkuji. =)

Za málo peněz málo muziky

Dáme ještě něco o televizi, ne? =)

Všichni zarytí nepřátelé spacáků a přátelé privatizace mají po ruce dalšího bojovníka - Víta (sakra =) Olmera. Jenom jim možná při tom halasném vítání nového přírůstku v táboře bojovníků za ČT úspornější trochu uniklo, že Olmer kromě jiného kritizuje právě úsporná opatření. =)

Šetří se a natáčí se strašně rychle. Janeček, Lambert a spol. zkrouhli peníze, takže hodinový hraný film se točí dvanáct dní. (slyším kašlat Krafla) To kdybych vyprávěl v cizině, v nějaké kultivované zemi, nikdo by mi nevěřil. Ilustrativním příkladem budiž dabing, kde herec za dvě hodiny odříká hlavní roli, aniž ví, o čem film pojednává. My jsme úlohu stejného rozsahu řešili týden, a hlavně, něco jsme si o tom řekli. Dneska jde jenom o to, aby se dotyčný trefil na pusu. Normou se staly naprosto neregulérní, polní podmínky. Bohužel i s těmi se většina z nás, režisérů, smíří, hlavně když dostaneme práci.

Z toho je ale, myslím, vidět, že celá ČT je v neřešitelné situaci. Na jedné straně se od ní očekává "klid na práci" (Olmer) a "umělecká kvalita" (Just) a na druhé straně se ČT omezuje reklama a "naši pracující" sepisují dlouhé protesty proti koncesionářským poplatkům a ohánějí se při tom příklady komerčních televizí, které jsou ziskové (viz libovolná diskuze o ČT na iDnes). No, bodejť by nebyly, když postupují cestou nejmenšího odporu... Napadl mě k tomu jeden pěkný ukázkový (nebo raději ilustrativní? =) příklad - hudba u současných nekonečných českých televizních seriálů z pohledu velmi nepravidelného diváka, ale pravidelného čtenáře titulků. Tedy mě. =)

Celou současnou vlnu zahájila Rodinná pouta a Prima šla na jistotu, takže hudbu složil Karel Svoboda a znělku nazpíval jeho tehdejší služebníček Bohuš Matuš. U druhé řady ho vystřídal Jiří Škorpík, ale jinak se nic nezměnilo. U třetí řady seriálu se ale komplet změnila produkce a vida - najednou na hudbu stačil (levnější?) Tadeáš Věrčák (i po přejmenování seriálu na Velmi křehké vztahy).

Nova na Pouta zareagovala uvedením Ordinace v růžové zahradě a potřebovala nějaké trumfy, a tak se znělkou stala písnička Mira Žbirky s Ivou Frühlingovou "Někdy stačí dát jen dech". A aby to stálo za to, tak to chtělo ještě nějak pojistit, takže ji produkoval Jan P. Muchow (má přece toho českého lva, že jo...), který se spolu s Michalem Novinskim staral i o scénickou hudbu. A tady někde asi začíná přelom. Ordinaci opravdu příliš (eufemismus =) nesleduju, ale mám dojem, že scénická hudba byla (zřejmě podle požadavků režie?) tak nevtíravá, až někoho napadlo, že by bylo praktičtější to vyřešit jinak. Ekonomičtěji. Nevím kdy k tomu přesně došlo, ale v současnosti myslím můžete v titulcích Ordinace pod nápisem Hudba najít jméno Sonoton Music Library. (Toho pána neznám... =) A diváci Ordinace ani Vít Olmer tehdy nevyšli do Ulic, takže si Nova spokojeně zamnula ruce a podle stejné šablony vyrobila Světla pasáže - písnička pod titulky Janek Ledecký, použitá hudba Sonoton Music Library.

Mezitím Prima rozjela Letiště a - co byste řekli - Letiště má "ústřední píseň". Napsali ji Roman Holý a Dan Bárta a taky si ji zpívají. Roman Holý kromě toho dodal i nějakou další hudbu, ale pokud jsem si všimnul, tak je ji v seriálu slyšet minimálně, zato se tam často objevují různé (a občas i slušné) písničky, takže Letiště se v tomto směru drží svého plánu "být alternativou" běžným seriálům (ale o kolik? =).

Po pravdě řečeno se ještě hrozím toho, co by mohl jako odpověď na Ordinaci vymyslet někdo v ČT, ale doufám, že k tomu v brzké době nedojde. Nebo by se dali započítat Horákovi s hudbou Ondřeje Brouska? Ale sledoval to vůbec někdo, aby nějakou původní hudbu ocenil? =)

V každém případě pojmy "hudba k seriálu" a "český seriál" vůbec dneska znamenají něco úplně jiného, než co to znamenalo před dvaceti lety. Ale asi to je nevyhnutelné. On třeba šunkový salám teď taky vypadá a chutná o hodně jinak než kdysi, ale podstatné je, že se i přes inflaci (podle oficiálního průměrného platu je to od roku 1989 zhruba 600%!) prodává pořád za stejnou cenu. Jen je zvláštní, že už lidem nechutná... =)

Čeká něco takového i "ekonomicky úsporné seriály"? A jak dlouho to bude trvat?

Kancl?

Tak asi jo... Překlad "Kancelář" by asi k "The Office" úplně neseděl. Každé další úterý večer na ČT2.

Being Bruce Willis

Znáte server AICN?

To je něco jako NMM, až na to, že je to americký server, má dost svérázný design a není fixovaný na indie a elektronickou hudbu, ale na akční a béčkové (převážně) filmy. Podobně jako u NMM jsou ovšem čtenáři AICN banda geeků, kteří si zuřivě nadávají v diskuzích za články kvůli tomu, že někteří mají rádi Star Wars a jiní Pána prstenů. Prostě taková internetová klasika - do sebe uzavřená sekta.

Až do nedávna byl největším úspěchem AICN korespondenční rozhovor s jistým Peterem Jacksonem v roce 1998, kde se řešily tak žhavé otázky, jako například jestli budou mít elfové špičaté uši a jestli bude Gandalfa opravdu hrát Sean Connery. (Originál zřejmě zmizel při předělávání webu, tady je kopie.)

Tím se potenciál AICN na dlouhou dobu vyčerpal, ale teď se zdá, že s něho začíná stávat dost neobvyklý propagační nástroj.

Koncem minulého roku vyšla podobná série korespondenčních rozhovorů se Sylvesterem Stallonem a docela mě překvapilo, jak poctivě Stallone na všechny ty dotazy odpovídal (no jo, když si chce člověk zachránit kariéru filmem Rocky Balboa, tak nesmí nic podcenit =), ale to bylo v podstatě totéž, co se pravidelně koná na iDnesu - jen tam obvykle nebývá Stallone. =)

Minulý týden přišlo ještě něco lepšího. V diskuzi k filmu Die Hard 4 se objevil komentář nějakého Waltera B, že jako člověk, který na filmu pracoval, by k tomu taky něco napsal. Koneckonců tam prý hrál hlavní roli. Pochopitelně v diskuzi následoval podezřívavý výslech - copak by Willis dělal tolik pravopisných chyb a dokonce postavě Johna McClanea vytrvale říkal "MaFuckin'Clane"? No, co byste řekli tomuhle? =)

Ale co je to sakra za svět, kde se herecké hvězdy v rámci propagace klidně vmísí mezi své zuřivě diskutující fanoušky? Co přijde příště? Mirek Topolánek debatující pod krycím jménem Talman na iDnesu? =)