Je překvapivé, kolik překvapivých věcí se pořád stává. Posledních pár týdnů to vypadalo, že do Toneless si chce každý kopnout, ale přesto mě hodně překvapilo, že se minulý týden do boje proti Toneless zapojili i Toneless. =)
Mluvím o natáčení dalšího dílu pořadu Ladí neladí, které se konalo v den větrné smršti (18.1. 2007) ve Fabricu. Toneless dělali společnost slovenská punková skupina s nepunkovým smyslem pro humor Vandali a malé množství diváků, což bylo zřejmě způsobeno jak méně známými jmény účinkujících, tak opravdu mizerným počasím.
Obě skupiny své vystoupení v pohodě odehrály, ale bez většího publika to nějak nebylo ono (pravda, ke konci koncertu Toneless pár studentů začalo tančit), ale o tom vlastně psát nechci. Zlatým hřebem večera totiž byla tentokrát jednoznačně diskuze.
Začalo se tradičně poklidně, ale když došla řeč na texty Toneless, tak začala atmosféra houstnout. Přítomná kritická veřejnost (nanoru, Formánek, Bureš) se víceméně shodla, že ty texty jsou o ničem, s čímž můžu i bez nějakého podrobného analyzování (ano, uznávám, domácí úkol jsem taky nedělal úplně důsledně =) souhlasit, protože to, co jsem zaslechl, byly samé povědomě znějící větičky a otřepané rýmy (tohle je pro změnu otřepaná fráze =) - prostě nic, co by mě donutilo k pozornějšímu poslechu. A co na to Toneless? "Nás texty nezajímají, stejně to je anglicky a skoro nikdo tomu tady nerozumí."
Kdyby v tu chvíli oznámili, že podle nich je země placatá, tak by to na ostatní účastníky diskuze asi zapůsobilo podobně. Hlavně Petr Fiala vypadal, že nenadále ztratil sluch a že jim na druhé straně stolu nerozumí ani slovo. "Takže vy nic nechcete sdělit?", "Proč hrajete?" a další podobné otázky, které se pokaždé jinými slovy ptaly na to samé. Ale Toneless si už trochu podrážděně vedli pořád tu svou: "Děláme hudbu, texty nejsou důležité. Stejně to nikdo neposlouchá a to, že to vadí pár kritikům, kteří tomu rozumí, nás nezajímá."
Fiala to ale nechtěl vzdát: "Tak proč nehrajete bez zpěvu?" - "Protože rádi zpíváme." No dobře, koneckonců je tu přece scat a třeba taková Iva Bittová si často s texty hlavu moc neláme a Jana Koubková vůbec. A tak Toneless prostě zpívají skládačky z anglických slov, které se rýmují, a jsou spokojeni. My ostatní už tak spokojeni nejsme.
Jenomže Toneless v tu chvíli už taky moc spokojeni nebyli - spíš už měli nervy na pochodu, takže zpěvák Filip Gemroth začal obviňovat Ondřeje Formánka z toho, že prý tvrdí, že v písničkách jsou nejdůležitější texty (pokud vím, tak to tam do té doby opravdu nikdo neřekl). Pak už pro jistotu napadal skoro všechny a sypal do všech směrů ironické poznámky. Jak pak poznamenal Radek Bureš: "byla to taková mediální sebevražda". Jsem opravdu zvědavý, co z toho se nakonec dostane do televize, ale Gemroth poskytl do záznamu dostatek materiálu k tomu, aby ze sestřihu vyšel s naprostým přehledem jako ten úplně nejzlejší (nezaměňovat se slovem nejhorší! =) český zpěvák.
Ale abych se vrátil k důležitosti textu - podle mé "teorie písničky (TM)" jsou v písničce tři podstatné složky: melodie, text a aranžmá (neboli produkce). Dobrá písnička by samozřejmě měla mít vyvážené a kvalitní všechny tři složky, kdežto Toneless jednu složku záměrně ignorují, takže vytvářejí písničkové invalidy, a vůbec jim to nevadí. Jejich písničky mají nohy a ruce, takže se dokážou samy pohybovat, ale nemají ústa, takže vás neosloví.
Ale jak to, že si to Toneless neuvědomují? Vodítkem by mohla být poznámka, kterou prohodil Matěj Porteš: "My u anglických skupin, které posloucháme, taky vůbec nesledujeme texty. Občas si přečteme o čem to je, ale to vůbec není podstatné." (cituju samozřejmě jen přibližně zpaměti)
Toneless prostě neumí vnímat texty, a tak ani neví, o co přicházejí. Stejně jako člověk, který je od narození slepý, si nikdy nebude vědom toho, o co přišel. Bude ovšem působit směšně, když se rozhodne stát se malířem.
Oba hlavní členové Toneless jsou už vlastně porevoluční generace. Ve škole se už učili jen anglicky a od dětství jsou vystaveni anglické hudbě. To by prý mělo pomoct v učení angličtiny, ale zřejmě to nepomáhá dost, protože místo většího porozumění se u nich projevila spíše ztráta schopnosti vnímat písničkové texty (zřejmě i české?). A protože sami texty nevnímají, tak si myslí, že je to norma, ale jaksi přitom zapomínají na to, že Anglii a v USA těm textům jejich oblíbených skupin většina posluchačů rozumí a hodně lidí je i vnímá.
Když se později začal probírat pojem "silná melodie" a jejich nedostatek u Toneless, tak Matěj Porteš argumentoval tím, že novější desky Radiohead taky žádné výrazné melodie nemají, ale to myslím nebyl nejšťastnější argument. Zrovna Yorke považuje své texty za hodně důležité a anglicky mluvící fanoušci Radiohead taky, takže Yorkovy texty jsou pro ně možná důležitější, než ty chybějící výrazné melodie.
michal nanoru ve svém úvodním textu pro tohle Ladí neladí o Toneless napsal, že se dostali do kategorie "nepopulárního popu" (hlavní představitelé jsou prý Southpaw =), což je myslím dokonale vystihuje. Debata nakonec dospěla k závěru, že příčinou tohohle stavu je hlavně ten zmiňovaný nedostatek "silných melodii", ale já bych jim přesto doporučil, aby se ještě zkusili zamyslet i nad tím jedním chybějícím rozměrem, o který svoje písničky vědomě ochuzují - říká se tomu sdělení. To prozatímní sdělení, které jsem si minulý týden z koncertu odnesl ("jsme mladí, povrchní a arogantní parchanti, chodili jsme osm let do hudebky a rádi zpíváme"), totiž asi moc lidí k jejich kytarovému popu nepřiláká. Ale možná je problém jenom v tom, že si vybrali špatný žánr - třeba v hip-hopu by tohle sdělení bylo naprosto dostačující. =)
2007-01-24
2007-01-15
Einfach gute Filme
Ondříčkův Grandhotel se dostal na Berlinale
Český film se po čtyřech letech objeví na prestižním festivalu Berlinale. Do nabídky se dostal Grandhotel režiséra Davida Ondříčka. Grandhotel bude na Berlinale promítán v rámci nesoutěžní sekce Panorama, potvrdila mluvčí českého filmu Renata Elhenická.
Menzel se na Berlinale střetne s Eastwoodem
Nový film českého režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále bude reprezentovat českou kinematografii v soutěži jednoho z nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalů v Berlíně. Jak dnes oznámili organizátoři Berlinale, film byl definitivně přijat do soutěže, v níž bude promítnuto nejméně 15 filmů.
Možná jsem trochu paranoidní, ale připadá mi to trochu zvláštní.
Jak už v tisku několikrát padlo, tak český film se na Berlinale nedostal už pořádně dlouho a letos to najednou jde. Přitom ani Grandhotel, ani "Král" u nás nesklidili zrovna nadšené ohlasy, naopak recenzenti byli většinou spíše kritičtí. Grandhotel navíc propadl i komerčně, což se Králi zřejmě nestane, protože jeho zhruba patnáct let se táhnoucí reklamní kampani se nedalo uniknout. =)
Takže co vlastně otevírá cestu na festival do Berlína? Co mají oba filmy společné? Je mi to až trochu trapné, ale mám dojem, že to jsou ohlasy tzv. "sudetské otázky". Ale ono je to asi pochopitelné - nemusíte se nutně omlouvat za odsun, ale alespoň zmínka potěší a každého člověka víc zajímají příběhy, kterého se ho osobně týkají, takže proč by Němci neměli mít zájem o "Sudety"?
Ostatně když chcete vyhrát Oscara, tak je taky vhodné do filmu zakomponovat holocaust (Obchod na korze, Jakub lhář, Schindlerův seznam, Musíme si pomáhat [that was close], ...) a nikomu to nepřipadá divné.
Tak mě napadá, že snem každého ziskuchtivého producenta je natočit film, který by byl úplně o všech, protože tím pádem by byl taky pro všechny. Jediný problém je zřejmě v tom, že národností je tolik, že by žádná z nich neměla dost velký "screen-time", a navíc by se pak určitě někdo tvářil dotčeně, že jeho národ byl vykreslen negativně. Pak nezbývá než hledat "univerzální témata", která se netýkají národností, ale pokud možno něčeho, co mají všechny národy společné nebo na čem se alespoň přibližně dokážou dohodnout (přírodní katastrofy, mimozemšťané, nezaměstnanost, špenát, ...) A tak jsem se vlastně dostal k povzbudivé pointě, že u filmu jsou nejsilnějším nástrojem porozumění mezi národy peníze potenciálních diváků. A to se občas říká, že peníze jsou zlo...! =)
Ale stejně jsem pořád zvědav, jaké ohlasy si české filmy z Berlinale přivezou...
Český film se po čtyřech letech objeví na prestižním festivalu Berlinale. Do nabídky se dostal Grandhotel režiséra Davida Ondříčka. Grandhotel bude na Berlinale promítán v rámci nesoutěžní sekce Panorama, potvrdila mluvčí českého filmu Renata Elhenická.
Menzel se na Berlinale střetne s Eastwoodem
Nový film českého režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále bude reprezentovat českou kinematografii v soutěži jednoho z nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalů v Berlíně. Jak dnes oznámili organizátoři Berlinale, film byl definitivně přijat do soutěže, v níž bude promítnuto nejméně 15 filmů.
Možná jsem trochu paranoidní, ale připadá mi to trochu zvláštní.
Jak už v tisku několikrát padlo, tak český film se na Berlinale nedostal už pořádně dlouho a letos to najednou jde. Přitom ani Grandhotel, ani "Král" u nás nesklidili zrovna nadšené ohlasy, naopak recenzenti byli většinou spíše kritičtí. Grandhotel navíc propadl i komerčně, což se Králi zřejmě nestane, protože jeho zhruba patnáct let se táhnoucí reklamní kampani se nedalo uniknout. =)
Takže co vlastně otevírá cestu na festival do Berlína? Co mají oba filmy společné? Je mi to až trochu trapné, ale mám dojem, že to jsou ohlasy tzv. "sudetské otázky". Ale ono je to asi pochopitelné - nemusíte se nutně omlouvat za odsun, ale alespoň zmínka potěší a každého člověka víc zajímají příběhy, kterého se ho osobně týkají, takže proč by Němci neměli mít zájem o "Sudety"?
Ostatně když chcete vyhrát Oscara, tak je taky vhodné do filmu zakomponovat holocaust (Obchod na korze, Jakub lhář, Schindlerův seznam, Musíme si pomáhat [that was close], ...) a nikomu to nepřipadá divné.
Tak mě napadá, že snem každého ziskuchtivého producenta je natočit film, který by byl úplně o všech, protože tím pádem by byl taky pro všechny. Jediný problém je zřejmě v tom, že národností je tolik, že by žádná z nich neměla dost velký "screen-time", a navíc by se pak určitě někdo tvářil dotčeně, že jeho národ byl vykreslen negativně. Pak nezbývá než hledat "univerzální témata", která se netýkají národností, ale pokud možno něčeho, co mají všechny národy společné nebo na čem se alespoň přibližně dokážou dohodnout (přírodní katastrofy, mimozemšťané, nezaměstnanost, špenát, ...) A tak jsem se vlastně dostal k povzbudivé pointě, že u filmu jsou nejsilnějším nástrojem porozumění mezi národy peníze potenciálních diváků. A to se občas říká, že peníze jsou zlo...! =)
Ale stejně jsem pořád zvědav, jaké ohlasy si české filmy z Berlinale přivezou...
Klíčová slova:
film,
Grandhotel,
Obsluhoval jsem anglického krále
2007-01-05
nanoru all around
Tohle chce trochu propagace, a tak linkuju link! =)
Při probírání archivu Pop.Combat jsem si všimnul zápisu s odkazem na reklamu Ivana Zachariáše pro Heineken, ze kterého vyplývá, že nadšení československých disidentů v boji proti totalitě udržovalo především pašované cizozemské pivo. To, že hlavní roli hraje Aňa Geislerová, je trochu překvapivé, ale zase ne tak moc. Mnohem víc mě překvapilo, že mladý junák, který se objevuje na začátku a na konci, vypadá opravdu hodně jako michal nanoru! Aspoň že proti té předchozí reklamě, ve které jsem si ho všimnul minule a kde se objevil jako skladník v supermarketu (Globus?, asi -3 roky), šla i kvalita reklamy nanoru.
Při probírání archivu Pop.Combat jsem si všimnul zápisu s odkazem na reklamu Ivana Zachariáše pro Heineken, ze kterého vyplývá, že nadšení československých disidentů v boji proti totalitě udržovalo především pašované cizozemské pivo. To, že hlavní roli hraje Aňa Geislerová, je trochu překvapivé, ale zase ne tak moc. Mnohem víc mě překvapilo, že mladý junák, který se objevuje na začátku a na konci, vypadá opravdu hodně jako michal nanoru! Aspoň že proti té předchozí reklamě, ve které jsem si ho všimnul minule a kde se objevil jako skladník v supermarketu (Globus?, asi -3 roky), šla i kvalita reklamy nanoru.
2007-01-04
Nekecal!
V diskuzi u recenze na Jarvise na NMM (už zřejmě usnula, tak to píšu sem) padla stížnost, že Pavel Kučera znevážil památku zesnulého Jamese Browna, když napsal, že ho zajímá, kdo udělá první cover verzi tracku "James Brown Is Dead" od L.A. Style. (atd. atd.)
A vida! - Dneska jsem si všimnul, že v hitparádě na last.fm se v povánočním týdnu objevili L.A. Style jako druhý "skokan týdne". Holt žijeme v cynickém světě... A opravdu to někoho překvapuje, Maro a majku? =)
A vida! - Dneska jsem si všimnul, že v hitparádě na last.fm se v povánočním týdnu objevili L.A. Style jako druhý "skokan týdne". Holt žijeme v cynickém světě... A opravdu to někoho překvapuje, Maro a majku? =)
Klíčová slova:
James Brown,
NMM,
Pavel Kučera
2007-01-03
Slezská vrána
Nový rok už sice dorazil ("pěkněvítám!"), ale já jsem ještě duchem nepřítomen, a tak budu zatím psát jenom o šišce. Ano, po Českém slavíkovi už se chystá další pravidelná kulturní veselice - Anděl.
Šiška dokonce tvrdí, že "letos oslovujeme akademiky, kteří jsou v hudební branži opravdovými odborníky a mají přehled," takže jsem opravdu zvědav, jak to bude vypadat ve skutečnosti. Členové redakce Křížovky se loni moc nevytáhli, ale na druhou stranu některé mladé redaktorky ze Stratosféry mě naopak potěšily, a tak si myslím, že redukováním (!) počtu akademiků na 617 (!!!) se toho zase tak moc nezmění. V tak vysokém počtu se to vždycky nějak "pokrátí" a vznikne všobecně uznávaný průměrný vítěz.
Letos mě zatím nejvíc překvapil vznik nové kategorie "ska & reggae". Opravdu bylo třeba zakládat novou kategorii, aby mohlo Sto zvířat něco vyhrát? =) Samozřejmě přeháním, protože reggae a ska neposlouchám, a tak nemám přehled, ale nezdá se mi, že by se to u nás skupinami tohohle stylu zrovna hemžilo, tak z čeho se vlastně bude vybírat?
No, rád se nechám překvapit..
Šiška dokonce tvrdí, že "letos oslovujeme akademiky, kteří jsou v hudební branži opravdovými odborníky a mají přehled," takže jsem opravdu zvědav, jak to bude vypadat ve skutečnosti. Členové redakce Křížovky se loni moc nevytáhli, ale na druhou stranu některé mladé redaktorky ze Stratosféry mě naopak potěšily, a tak si myslím, že redukováním (!) počtu akademiků na 617 (!!!) se toho zase tak moc nezmění. V tak vysokém počtu se to vždycky nějak "pokrátí" a vznikne všobecně uznávaný průměrný vítěz.
Letos mě zatím nejvíc překvapil vznik nové kategorie "ska & reggae". Opravdu bylo třeba zakládat novou kategorii, aby mohlo Sto zvířat něco vyhrát? =) Samozřejmě přeháním, protože reggae a ska neposlouchám, a tak nemám přehled, ale nezdá se mi, že by se to u nás skupinami tohohle stylu zrovna hemžilo, tak z čeho se vlastně bude vybírat?
No, rád se nechám překvapit..
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)