Ja jednu stranu mě potěšilo, že Angličanka Freya Ridings natočila video v pražském metru, ale na druhou stranu mi připadá trochu smutné, že se při natáčení co nejvíce vyhýbali českým nápisům, aby české reálie příliš nebily do očí.
Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky
2023-04-25
2021-01-10
Plevel se musí vytrhávat i s kořínky
Pyšnou princeznu už jsem chtěl nechat být, protože bych se rád věnoval i jiným videím a spoustě úplně jiných věcí, ale ohlas mě nakonec přesvědčil k obarvení dalšího kousku, který ve filmu bezprostředně navazuje na předchozí kolorované video.
Pasáž je ručně očištěná od škrábanců, v mezích možností je stabilizováno chvění kamery (oboje Denny) a obarvena (Tinterr). Tentokrát jsem se rozhodl respektovat parametry nastavené při digitalizaci a nijak jsem neměnil jas, takže obraz je trochu tmavší a méně kontrastní než u předchozího videa.
Bohužel se mi nepovedlo dohledat žádnou barevnou fotku šatů, které má v téhle scéně Krasomila na sobě (na výstavě kostýmů zřejmě nebyly), takže jsem si jejich barvy musel vymyslet. Uvažoval jsem o růžové, ale nakonec jsem se rozhodl pro žlutou, což se později v kombinaci se žlutými tulipány a narcisy neukázalo jako nejlepší varianta, ale už se mi nechtělo obarvenou část předělávat. Totéž platí i pro některé další detaily, které jsou v pohybu "barevně nestálé", ale snažím se své puntičkářství trochu krotit, protože jinak bych taky nemusel s úpravami skončit nikdy. =) Naopak se mi mezi fotkami povedlo objevit Krasomilinu paruku, takže barva vlasů by měla více odpovídat skutečnosti.
Příliš se mi nelíbí ani synchronizace obrazu a zvuku, ale mám podezření, že to je problém už samotného filmu způsobený tím, že byl zvuk téhle části nahráván dodatečně, protože oba protagonisté jsou slyšet stále zhruba stejně bez ohledu na svou vzdálenost od kamery.
Na závěr jsem pomocí DAIN nechal spočítat i interpolace snímků a vyrobil tak plynulejší verzi s 50 FPS, takže máte na výběr dvě verze a můžete si vybrat, jestli vám víc vyhovuje ta filmová (25 FPS) nebo televizní (50 FPS). Osobně mi ty rozdíly v tomhle případě nepřipadají příliš výrazné.
Snad ještě pro informaci: video jsem začal upravovat 31.10.2020 a skončil 9.1.2021, ale samozřejmě se nejednalo o souvislou práci a čistý čas jsem bohužel neevidoval. Snad někdy příště. =}
2020-09-19
Roztomilí kolorovaní lidé
Koncem minulého roku jsem dostal za úkol vylepšit a obarvit pár záběrů z válečných týdeníků, což se ukázalo jako docela tvrdý oříšek, protože jejich kvalita byla poměrně nízká a šlo to dost pomalu. Utvrdilo mě to v přesvedčení, že pro kolorování by bylo praktičtější mít nějakou specializovanou aplikaci, kde by člověk jen kreslil barvy a všechno ostatní by se přepočítávalo automaticky, a tak jsem se do toho koncem ledna přece jen pustil a v následujících měsících vyrobil program jménem Tinterr.
Není to zrovna Photoshop, ale dá se s ním rychle přeskakovat po políčkách a barvit je, zatímco Frankensteiner2 se snaží na pozadí počítat barvy na sousedních políčkách. Během ladění mi padl pod ruku film Roztomilý člověk, a tak jsem program zkoušel na jedné jeho scéně (featuring Oldřich Nový, Ferenc Futurista a Karel Hašler), ale nevyhnutelně to skončilo špatně - čím jednodušší bylo kreslení, tím pečlivěji jsem se snažil opravovat různé drobné barevné odchylky (nosy, uši, rty), takže se to celé strašlivě protáhlo a několikrát mě to přestalo bavit, ale nakonec jsem to přece jen dorazil do publikovatelné podoby.
Pak mě ještě napadlo, že by se to možná dalo vylepšit některou z nových aplikací založenou na neuronových sítích, a tak jsem použil DAIN-APP a nechal ji přepočítat celou scénu na dvojnásobnou frekvenci (z 25 FPS na 50 FPS), což tomu dodalo trochu živější podobu, ale současně to vyhladilo většinu přirozeného filmového šumu, takže obraz působí poněkud sterilně.
Pro zajímavost se můžete mrknout i na video, kde je vidět pouze holá barevná maska. Z něho jsem si odnesl ponaučení, že současná verze Frankensteinera je při hledání podobných oblastí oproti první verzi sice výrazně rychlejší, ale taky je až příliš divoká, takže má tendenci zanášet barvy na nesprávná místa (někdy by bylo méně více) a následná korekce spolehlivosti to všechno nezachrání, takže to bude chtít pro přepočty sousedů zkusit ještě jiný přístup. Uvidíme, jestli to bude s verzi 3 lepší... =)
2019-06-24
I vprostřed hrůz a války zlé tu pěje slavík
Po tom, co jsem pro své pochybné účely zneužil Jaromíra Nohavicu, Karla Hálu, Jana Buriana a v podstatě i Petra Fialu (ne z ODS, ale z Mňágy!), jsem loni usoudil, že dozrál čas pro božského Karla a tohle z toho nakonec vylezlo. =)
(verze bez rekomprese je na Uložto)
Nejlepší slavík v kleci
se mohl podívat ven
Viděl tam podivné věci
A zase vrátil se sem
A znovu v kleci nám zpíval
že prý je poslem těch nejlepších zpráv
Ale za právo dál zpívat
se musel vzdát všech ostatních práv
Ref:
Slavičí tlukot zní
Nelze nám nám při něm spát
Ptáčku náš měl bys nám
klidu přát
Občas ho z té klece pustí
Venku si zas zazpívá
a do nás svým zpěvem hustí
že špatně tu nebývá
A znovu v kleci nám zpíval
že dobré zprávy prý přináší nám
a zpíval nám to tak dlouho
až tomu za pár let uvěřil sám
Ref
Jak roky běží vše se mění
tak to bývá
jedinou jistotou je slavík
A dál zpívá
.
Veselé historky z "natáčení"
Ve skutečnosti se mi tam Karel vloudil téměř neplánovaně.
Na počátku byla starší historka projektu Swedish House Mafia k písničce One, na kterou jim údajně stačil kousek dema zpěvu Pharrella Williamse. ("We had one phrase that we had from Pharrell and we made it into a whole song.) No jo, dnes je vlastně možné z pár slabik zpěvu poskládat úplně jinou melodii, která bude znít *skoro* jako původní zpěvák. Ale chtělo by to nějaký notoricky známý hlas... Tak že by třeba Karel?
Nechtěl jsem se pouštět do žádných hudebních experimentů, ale spíše udělat nějakou přímočarou "tucku" s poněkud retro zvukem, kde bude Karel prozpěvovat nějaké "nanana" nebo "lalala". První verze s využitím tří slabik (tradičně Reaper) mi ale připadala hrozně monotónní (přece jenom nejsem zrovna fanda čistokrevné EDM =), a tak jsem k tomu přidal i kus textu na téma "fenomén Gott v běhu času". To už trochu začínalo připomínat písničku, ale Karel si zasloužil dostat více prostoru, a tak jsem vzpomínal a pátral, kde Mistr nazpíval nějakou delší pasáž beze slov, která by se tam ještě hodila, až jsem narazil na nahrávku písně Jaro na frontě, která svým textem dalece překonala moji původní představu. =)
Původně se jedná o sovětskou válečnou píseň (přesněji zhudebněnou báseň) Соловьи (Slavíci) o tom, že i uprostřed hrůz války v noci zpívá slavík a ruší tak vojáky, které ráno čeká další boj. Karel Gott ji s českým textem nazpíval v době normalizace (1975) v neuvěřitelně pomalé verzi (ruské verze, které jsem pak porovnával, obvykle ve slokách a v refrénu mění dost radikálně tempo, takže působí o dost bojovněji), ale nevzpomínám si, že bych ji někdy slyšel, takže se zdá, že v ČSSR se z ní ani tehdy velký hit nestal. ;)
Nejvíc se mi zalíbila pasáž s textem "i vprostřed hrůz a války zlé / tu pěje slavík písně své", ale ta v rozpracované písničce bohužel rytmicky neseděla, takže jsem se musel spokojit s jinou částí, která vyznívá o něco ironičtěji, a s jistými komplikacemi a stříháním jsem ji do písničky napasoval a bylo skoro hotovo. Původně plánovaný koncept se tím pádem ovšem vytratil.
Pak jsem se bohužel chytil do stejné pasti, kde jsem skončil už s kresleným Janem Burianem.
Každá písnička potřebuje "obal", takže jsem začal velmi hrubým ilustračním obrázkem imitujícím vodovky (slovenský (!) program Rebelle). Pak jsem si řekl, že by se z něho dala udělat nějaká jednoduchá pohyblivá smyčka, takže jsem ho trochu překreslil, rozsekal ho na několik částí a vrstev (Affinity Photo) a rozhýbal to (starší verze Anime Studia, nyní opět pod jménem Moho*). Celkem to ušlo (až na zamýšlenou podobu, která se během animování kamsi vytratila =), ale bylo to trochu fádní, a pak jsem postupně přidával detaily a různou omáčku okolo, až jsem měl pro animaci asi čtyřicet vrstev a začala mi z toho jít hlava kolem, takže jsem si musel několik měsíců psychicky odpočinout a nechal animaci v zasutém adresáři na disku, kam chodí jenom Disk Cleaner. Po načerpání nových sil jsem polovinu věcí předělal, přidal další drobnosti a dalších čtyřicet prvků, závěrečnou smršť dobových symbolů (ImageMagick a JavaScript) a konečně usoudil, že už toho mám vážně plné zuby a že to tak i přes různé technické nedostatky a anachronismy raději nechám.
Je poměrně typické, že teprve po dokončení mě napadlo, že celý koncept tohohle videa je vlastně dost podobný prastarému klipu U2 Numb, který je navíc dějově nabitější, ale fakt to nebyl původní záměr. =)
*) Kdybych měl dispozici Moho 12, tak bych si býval mohl ušetřit dost komplikací a výsledek by asi vypadal o něco lépe.
2018-04-22
Mít a nemít
Někdy na podzim se mi v hlavě vynořila starší a docela krátká písnička Petra Fialy "Mít a nemít" a ozývala se tam tak dlouho, až jsem si řekl, že bych si ji vlastně mohl zkusit nahrát. Jako obvykle jsem docela dlouho zasekl na harmonii originálu a když jsem měl konečně dojem, že jsem ji trefil, tak jsem usoudil, že se k té třítónové melodii stejně nehodí a udělal jsem to jinak.
Pak jsem si řekl, že dnes musí mít každá písnička své video, a tak v únoru vzniklo tohle... =)
Nějaké ty zbytné technické detaily:
Nápad na video jsem vlastně dostal během kolorování kousku Pyšné princezny, protože samotná animovaná barevná maska vypadá jako takové stylizované video. Myslel jsem, že prostě nahraju kus videa, nakreslím podle něho pár barevných snímků, pak nechám svůj program Frankensteiner spočítat nějaké interpolace a bude hotovo, ale samozřejmě to nešlo tak hladce. První testy vypadaly dost mizerně a bylo jasné, že pokud to nemá vypadat úplně příšerně, tak bych musel těch snímků nakreslit opět *mnohem* víc a to se mi už nechtělo opakovat. Zdálo se mi, že pohybující se obličej je v podstatě pořád dost podobný, takže by přece mělo být možné dopočítat se lepších výsledků.
A tak jsem dumal a dumal, až mě napadlo nejprve transformovat miniatury snímků. Výsledek byl docela nadějný, takže jsem celý program Frankensteiner radikálně přepsal tak, aby nejprve hledal podobnost v miniaturách snímků a pak postupně pokračoval přes větší kopie až k původní velikosti. Výsledný postup má samozřejmě stále svá omezení (není to zrovna neuronová síť) a na některých situacích si nevyhnutelně vyláme zuby (nový objekt v záběru, velká změna tvaru, posun kamery), ale vypočítané výsledky jsou při větších rozdílech mezi snímky výrazně lepší než u první verze a výpočet navíc trvá kratší dobu.
Trochu mě jen zamrzelo, že kdybych na podobný postup přišel dřív, tak bych si u Pyšné princezny asi ušetřil dost práce... =] Tentokrát jsem totiž musel ručně nakreslit jen 5 (slovy pět) snímků a všechny ostatní se z nich vypočítaly - přesněji řečeno jsem každé políčko nechal spočítat ze všech pěti nakreslených snímků a těch pět výsledků se pak zprůměrovalo. U složitějších scén by ta úspora určitě nebyla tak výrazná, ale i tak by to pomohlo.
Nejsem si ovšem jistý, jestli to celý proces tvorby tohohle videa nějak urychlilo, protože přepisování programu a ladění různých výpočetních koeficientů zabralo zhruba týden a zhruba stejně dlouho trvalo, než jsem se proskriptoval k takové podobě videa, se kterou jsem byl jakžtakž spokojen. Navíc se vlastně všechno počítalo pětkrát, takže přestože se doba výpočtu jednotlivých políček snížila, tak celková výpočetní doba se navýšila. Stále zbývá dost prostoru pro další technická vylepšení a optimalizace, tak snad někdy příště u nějakého úplně jiného videa... =)
Použitý software: FFMPEG (rozsekání původního videa na obrázky a spojení výsledku zase dohromady), ImageMagick (množení barevných fleků), Frankensteiner (rotoscoping a morfování osvětlení) a PNG-Blender (zkombinování barevných fleků, animované hlavy a záblesků osvětlení).
Pak jsem si řekl, že dnes musí mít každá písnička své video, a tak v únoru vzniklo tohle... =)
Nějaké ty zbytné technické detaily:
Nápad na video jsem vlastně dostal během kolorování kousku Pyšné princezny, protože samotná animovaná barevná maska vypadá jako takové stylizované video. Myslel jsem, že prostě nahraju kus videa, nakreslím podle něho pár barevných snímků, pak nechám svůj program Frankensteiner spočítat nějaké interpolace a bude hotovo, ale samozřejmě to nešlo tak hladce. První testy vypadaly dost mizerně a bylo jasné, že pokud to nemá vypadat úplně příšerně, tak bych musel těch snímků nakreslit opět *mnohem* víc a to se mi už nechtělo opakovat. Zdálo se mi, že pohybující se obličej je v podstatě pořád dost podobný, takže by přece mělo být možné dopočítat se lepších výsledků.
A tak jsem dumal a dumal, až mě napadlo nejprve transformovat miniatury snímků. Výsledek byl docela nadějný, takže jsem celý program Frankensteiner radikálně přepsal tak, aby nejprve hledal podobnost v miniaturách snímků a pak postupně pokračoval přes větší kopie až k původní velikosti. Výsledný postup má samozřejmě stále svá omezení (není to zrovna neuronová síť) a na některých situacích si nevyhnutelně vyláme zuby (nový objekt v záběru, velká změna tvaru, posun kamery), ale vypočítané výsledky jsou při větších rozdílech mezi snímky výrazně lepší než u první verze a výpočet navíc trvá kratší dobu.
Trochu mě jen zamrzelo, že kdybych na podobný postup přišel dřív, tak bych si u Pyšné princezny asi ušetřil dost práce... =] Tentokrát jsem totiž musel ručně nakreslit jen 5 (slovy pět) snímků a všechny ostatní se z nich vypočítaly - přesněji řečeno jsem každé políčko nechal spočítat ze všech pěti nakreslených snímků a těch pět výsledků se pak zprůměrovalo. U složitějších scén by ta úspora určitě nebyla tak výrazná, ale i tak by to pomohlo.
Nejsem si ovšem jistý, jestli to celý proces tvorby tohohle videa nějak urychlilo, protože přepisování programu a ladění různých výpočetních koeficientů zabralo zhruba týden a zhruba stejně dlouho trvalo, než jsem se proskriptoval k takové podobě videa, se kterou jsem byl jakžtakž spokojen. Navíc se vlastně všechno počítalo pětkrát, takže přestože se doba výpočtu jednotlivých políček snížila, tak celková výpočetní doba se navýšila. Stále zbývá dost prostoru pro další technická vylepšení a optimalizace, tak snad někdy příště u nějakého úplně jiného videa... =)
Použitý software: FFMPEG (rozsekání původního videa na obrázky a spojení výsledku zase dohromady), ImageMagick (množení barevných fleků), Frankensteiner (rotoscoping a morfování osvětlení) a PNG-Blender (zkombinování barevných fleků, animované hlavy a záblesků osvětlení).
2018-02-18
Fantomové vzpomínky na Stodolní
Před mnoha měsíci jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas nahradit Michala Davida a že prostě udělám pořádný rádiový hit. ;)
Tedy po pravdě řečeno jsem si spíše řekl, že místo osobních výpovědí a depresivních písní by bylo zajímavé zkusit tentokrát udělat něco úplně jiného, než o co se snažím obvykle. Koneckonců KLF ve svém Manuálu mimo jiné píšou něco v tom smyslu, že ať už člověk složí svůj potenciální hit z jakýchkoliv prefabrikátů nebo ukradených motivů, stejně se tam otiskne to, co je na jeho osobnosti jedinečné.
Téměř všechny písničky, které jsem kdy vytvořil, začínaly textem, ale tentokrát jsem cítil, že bude třeba začít odjinud - už proto že jsem si nebyl jistý, čemu bych se měl snažit zvukově přiblížit. Nakonec jsem si jako vzor vybral Calvina Harrise, protože mi z vybraných kandidátů kompozičně a harmonicky připadal nejprimitivnější. (Použít v *celé* písničce jediné akordové kolečko mi přišlo ze skladatelského hlediska jako dost radikální minimalismus. =) Za dva večery jsem vyrobil poměrně uspokojivý "čtyřtakt" (F - Dmi - G - Ami), čímž byla kompoziční část hudby v podstatě hotová (pak už *skoro* stačí jen měnit hlasitost jednotlivých stop) a bylo třeba doplnit nějakou melodii a tématicky odpovídající český text. (Cílím samozřejmě především na rádio Čas. ;)
Původně jsem se chtěl důsledně držet koncepce "seriózního" hitu, ale myslím, že prostě není možné napsat český text s obraty jako "našli jsme lásku na beznadějném místě" nebo "sviť jasně jako diamant" a současně se za to nestydět. Jako opěrný bod mi nakonec posloužila mlhavá vzpomínka na starý rozhovor s Radkem Pastrňákem, kde si napůl stěžoval, že text písničky František byl zamýšlený jako parodie, ale velká část posluchačů to tak vůbec nepochopila. V ideálním případě by měl být text divný jen natolik, aby se nedalo rozeznat, jestli si autor dělá srandu nebo je méně inteligentní nebo obojí současně, ale samozřejmě si nejsem jistý, jestli se mi povedlo trefit tu správnou úroveň. Navíc je zřejmé, že mi tam odněkud z podvědomí stejně prosáklo nezanedbatelné množství melancholie a nostalgie, takže na tu myšlenku KLF zmiňovanou v úvodu v podstatě došlo.
Hrubá verze tracku byla hotová poměrně rychle, ale "zbývalo ho dodělat", takže pak bohužel následovalo tradiční kolečko předělávání, nimrání se v detailech a kolidujících frekvencí, a můj původní tvůrčí elán se vytratil. Po dlouhé pauze jsem k rozdělanému dílu vrátil až po roce, kdy už je zvukově neaktuální, což je zcela zjevně jediný problém, který mu teď brání v dobývání hitparád. ;)
Nakonec jsem vyrobil i jakýsi obrazový doprovod s animovaným textem (samozřejmě další zdržení), takže tady to je konečně komplet.
Tedy po pravdě řečeno jsem si spíše řekl, že místo osobních výpovědí a depresivních písní by bylo zajímavé zkusit tentokrát udělat něco úplně jiného, než o co se snažím obvykle. Koneckonců KLF ve svém Manuálu mimo jiné píšou něco v tom smyslu, že ať už člověk složí svůj potenciální hit z jakýchkoliv prefabrikátů nebo ukradených motivů, stejně se tam otiskne to, co je na jeho osobnosti jedinečné.
Téměř všechny písničky, které jsem kdy vytvořil, začínaly textem, ale tentokrát jsem cítil, že bude třeba začít odjinud - už proto že jsem si nebyl jistý, čemu bych se měl snažit zvukově přiblížit. Nakonec jsem si jako vzor vybral Calvina Harrise, protože mi z vybraných kandidátů kompozičně a harmonicky připadal nejprimitivnější. (Použít v *celé* písničce jediné akordové kolečko mi přišlo ze skladatelského hlediska jako dost radikální minimalismus. =) Za dva večery jsem vyrobil poměrně uspokojivý "čtyřtakt" (F - Dmi - G - Ami), čímž byla kompoziční část hudby v podstatě hotová (pak už *skoro* stačí jen měnit hlasitost jednotlivých stop) a bylo třeba doplnit nějakou melodii a tématicky odpovídající český text. (Cílím samozřejmě především na rádio Čas. ;)
Původně jsem se chtěl důsledně držet koncepce "seriózního" hitu, ale myslím, že prostě není možné napsat český text s obraty jako "našli jsme lásku na beznadějném místě" nebo "sviť jasně jako diamant" a současně se za to nestydět. Jako opěrný bod mi nakonec posloužila mlhavá vzpomínka na starý rozhovor s Radkem Pastrňákem, kde si napůl stěžoval, že text písničky František byl zamýšlený jako parodie, ale velká část posluchačů to tak vůbec nepochopila. V ideálním případě by měl být text divný jen natolik, aby se nedalo rozeznat, jestli si autor dělá srandu nebo je méně inteligentní nebo obojí současně, ale samozřejmě si nejsem jistý, jestli se mi povedlo trefit tu správnou úroveň. Navíc je zřejmé, že mi tam odněkud z podvědomí stejně prosáklo nezanedbatelné množství melancholie a nostalgie, takže na tu myšlenku KLF zmiňovanou v úvodu v podstatě došlo.
Hrubá verze tracku byla hotová poměrně rychle, ale "zbývalo ho dodělat", takže pak bohužel následovalo tradiční kolečko předělávání, nimrání se v detailech a kolidujících frekvencí, a můj původní tvůrčí elán se vytratil. Po dlouhé pauze jsem k rozdělanému dílu vrátil až po roce, kdy už je zvukově neaktuální, což je zcela zjevně jediný problém, který mu teď brání v dobývání hitparád. ;)
Nakonec jsem vyrobil i jakýsi obrazový doprovod s animovaným textem (samozřejmě další zdržení), takže tady to je konečně komplet.
2016-02-08
Chci říkat užovkám své už
Už dlouho jsem si říkal, že zkušenosti získané při animování poskakujících dráčků a vybuchujících králíků (ano, mluvím o legendární a několikrát předělané hře Bubliny =) bych mohl uplatnit v nějakém krátkém animovaném videu, ale vždycky mě nakonec odradilo vědomí, kolik času s tím bude třeba strávit a žádná animace se nekonala.
Až při čmárání titulního obrázku Jana Buriana v plavkách k písničce Rybí pláč mě napadlo, že by bylo možné tu postavu poměrně snadno rozhýbat a že by se to vlastně dalo použít jako velmi minimalistické video. Tak jsem se do toho pustil a když už se Jan Burian plácal ve vodě, tak jsem si řekl, že by to chtělo ještě něčím oživit a přidat aspoň náznak děje. Tím se ovšem video už začalo komplikovat, tvorba protahovat a několik týdnů jsem na to ani nesáhnul, ale koncem ledna jsem elán přece jen našel, dodělal chybějící pasáže a nakonec jsem přidal i kousek lipsyncu.
Stále by se tam dala vylepšit spousta věcí, ale je to v HD (fakt! ;), hýbe se to a přinejmenším jsem si něco vyzkoušel. =)
2009-10-25
"Starám se o všechnu tu... elektroniku"
U Abletonu je fajn, že v rámci svých propagčních akcí občas odchytí některého z interpretů, kteří Live používají, a donutí ho pronést několik vřelých slov o nepostradelnosti tohoto hudebního softwaru. Naposledy přišla řada na Martina Gretschmanna z The Notwist, z čehož vznikla > dvě videa <.
Potěšilo mě, že tam mimo jiné chvilku předvádí, jak používá Wiimote a Lemura. Mohlo to sice být trochu detailnější, ale darovanému videu se nekouká na zuby, ale na celek. I tak je to výrazně multimediálnější než debata na NMM po loňském koncertu... =)
Potěšilo mě, že tam mimo jiné chvilku předvádí, jak používá Wiimote a Lemura. Mohlo to sice být trochu detailnější, ale darovanému videu se nekouká na zuby, ale na celek. I tak je to výrazně multimediálnější než debata na NMM po loňském koncertu... =)
2008-11-07
Ein süßes Paar
Asi nenecházím vhodná slova, která by popsala zážitek, který mi připravila dvojice Bushido + Karel Gott, ale pokud jste klip Für immer jung ještě neviděli, tak neváhejte!
Opravdu už se těším na účast Bushida na letošním vyhlášení výsledků Slavíka!
Opravdu už se těším na účast Bushida na letošním vyhlášení výsledků Slavíka!
2007-12-06
It's a long way to Czech Republic
Určitě nejsem jediný, kdo si toho všimnul, ale tohle se nedá pominout:
"Young Folks" je první singl z alba "Writer's Block" švédské skupiny Peter Bjorn and John. V písničce zpívá také bývalá zpěvačka skupiny The Concretes Victoria Bergsman (nyní Taken by Trees).
Několik souvisejících dat:
červen 2006
- Young Folks vychází jako singl a dopracovává to na 33. místo v UK Chart
červenec 2006
- album recenzuje většina angloamerických hudebních médií
prosinec 2006
- písnička Young Folks se objevuje v mnoha výročních žebříčcích jako jeden z největších hitů roku
leden 2007
- PBJ s písničkou vystupují v Late Night with Conan O'Brien a následně v dalších amerických talk show
jaro 2007
- písnička je použita v řadě reklam
duben 2007
- Nena, Oliver Pocher a Stephan Remmler vydávají pod jménem "Ich kann nix dafür" německou (!) verzi
září 2007
- singl vychází v reedici a v Uk Chart se umisťuje na 13. místě
listopad 2007
- v české rádiové hitparádě pro 47. týden se na 51. místě jako novinka objevuje tajuplná položka PETER BJORN feat. VICTORIA - Young Folks
Některé hranice zřejmě příliš neovlivní ani přijetí schengenské dohody...
"Young Folks" je první singl z alba "Writer's Block" švédské skupiny Peter Bjorn and John. V písničce zpívá také bývalá zpěvačka skupiny The Concretes Victoria Bergsman (nyní Taken by Trees).
Několik souvisejících dat:
červen 2006
- Young Folks vychází jako singl a dopracovává to na 33. místo v UK Chart
červenec 2006
- album recenzuje většina angloamerických hudebních médií
prosinec 2006
- písnička Young Folks se objevuje v mnoha výročních žebříčcích jako jeden z největších hitů roku
leden 2007
- PBJ s písničkou vystupují v Late Night with Conan O'Brien a následně v dalších amerických talk show
jaro 2007
- písnička je použita v řadě reklam
duben 2007
- Nena, Oliver Pocher a Stephan Remmler vydávají pod jménem "Ich kann nix dafür" německou (!) verzi
září 2007
- singl vychází v reedici a v Uk Chart se umisťuje na 13. místě
listopad 2007
- v české rádiové hitparádě pro 47. týden se na 51. místě jako novinka objevuje tajuplná položka PETER BJORN feat. VICTORIA - Young Folks
Některé hranice zřejmě příliš neovlivní ani přijetí schengenské dohody...
2007-10-18
Nevypínáte?
A jak se vám vlastně líbí nový orffí klip?
Myslím, že po vizuální stránce je to jeden z nejhezčích českých "indie" (kategorii berte s rezervou) klipů, ale choreografie je občas trochu zvláštní a hlavně mi tam chybí něco navíc, co by udrželo pozornost ospalého televizního diváka - třeba nějaký souvislejší děj. (Nebo mi něco uniklo?)
Každopádně jsem ale rád, že se u nás (a na Slovensku) něco takového točí, protože jinak české klipy často vypadají spíš jako domácí video točené na VHS. Teď jen aby to taky někdo pustil v TV...
Myslím, že po vizuální stránce je to jeden z nejhezčích českých "indie" (kategorii berte s rezervou) klipů, ale choreografie je občas trochu zvláštní a hlavně mi tam chybí něco navíc, co by udrželo pozornost ospalého televizního diváka - třeba nějaký souvislejší děj. (Nebo mi něco uniklo?)
Každopádně jsem ale rád, že se u nás (a na Slovensku) něco takového točí, protože jinak české klipy často vypadají spíš jako domácí video točené na VHS. Teď jen aby to taky někdo pustil v TV...
2007-10-10
Amerika v Praze a naopak
Krátká zpráva od amerického dopisovatele ps:
a hele, koho jsem před chvilkou neviděl v americké reklamě...
ostatně, těch reklam natočených v Praze je tady více... nějak to jde poznat, že to není amerika...
což mi připomíná... proč jsou poslední dobou všechny klipy z Prahy o tom, že městem běží dítě a zpěvák/zpěvačka kapely za ním?
Editors - Smokers Outside The Hospital Doors
Dolores O'Riordan - Ordinary Day
a hele, koho jsem před chvilkou neviděl v americké reklamě...
ostatně, těch reklam natočených v Praze je tady více... nějak to jde poznat, že to není amerika...
což mi připomíná... proč jsou poslední dobou všechny klipy z Prahy o tom, že městem běží dítě a zpěvák/zpěvačka kapely za ním?
Editors - Smokers Outside The Hospital Doors
Dolores O'Riordan - Ordinary Day
2007-09-27
Kouzelná liška
Některých věcí si člověk všimne až po letech a stejně se diví... Třeba takový chat s Pavlem Liškou:
martin: zdravím,mě by zajímalo,jak jste se dostal před časem zfilmování klipu s Mylene Farmer
Pavel Liška: byl jsem kdysi na konkursu, ani jsem to neviděl a rád bych, kde to můžu vidět???
Třeba tady, Pavle! =)
Realizace: Michael Haussman
Rok: 2000
Délka: 4'25
Scénář: Mylène Farmer
Produkce: Requiem Publishing a Stuffed Monkey
Náklady: přibližně 900 000 franků
Délka natáčení: 3 dny
Místo natáčení: Praha
(Podrobnosti zkopírovány z elle-mylene.blucina.net)
martin: zdravím,mě by zajímalo,jak jste se dostal před časem zfilmování klipu s Mylene Farmer
Pavel Liška: byl jsem kdysi na konkursu, ani jsem to neviděl a rád bych, kde to můžu vidět???
Třeba tady, Pavle! =)
Realizace: Michael Haussman
Rok: 2000
Délka: 4'25
Scénář: Mylène Farmer
Produkce: Requiem Publishing a Stuffed Monkey
Náklady: přibližně 900 000 franků
Délka natáčení: 3 dny
Místo natáčení: Praha
(Podrobnosti zkopírovány z elle-mylene.blucina.net)
2007-09-16
YouTube killed the MTV star (nebo obráceně)
(...) mám pocit, že v tom malém rozlišení na webu se tam hodně věcí ztrácí. Ale nemám strach, že bych to časem neuviděl taky někde v televizi... =)
Poslední dobout je to tu samá citace, ale tentokrát jsem to dostal na vyšší úroveň, protože cituju sám sebe. =) Výroku jsem se dopustil v komentářích ke klipu Michela Gondryho k písničce Paula McCartneyho "Dance Tonigh" přesně 14/6/07 8:46 odp. Mezitím uplynuly přibližně tři měsíce a s politováním oznamuji, že mi předpověď nevyšla. Za celou tu dobu jsem ten klip ani jednou neviděl ani v jedné televizi a to je přitom přepínání (všimněte si drobné nuance - nepíšu "sledování" =) hudebních kanálů na Astře moje oblíbená činnost v reklamních pauzách.
To je možné vykládat dvěmi způsoby...
Mohlo by to být definitivní upozornění, že šedesátá létá fakt doopravdy úplně ultimátně skončila a Paul McCartney je pro mladou generaci tak katastrofálně mimo, že mu na obrazovku už nepomůžou ani Gondry a Natalie Portman.
Druhý výklad by mohl souviset s Karlovým článkem Nový úsvit videoklipů na MS - management Viacomu marně vzpomíná, co znamená "M" ve zkratce MTV a pozici MTV postupně nahrazuje internet a třeba právě YouTube.
Podle třetí teorie by mohly být pravdivé obě předchozí.
Zbývá si už jen počkat na dobu, kdy rozlišení a kvalita videa na YouTube dosáhnou alespoň dnešních televizních norem, protože zatím tomu přece jenom něco chybí. Rád bych se dopustil nějakého odhadu, kdy to bude, ale po tom fiasku z úvodu si netroufám... Stačilo by slovo "brzy"? =)
Poslední dobout je to tu samá citace, ale tentokrát jsem to dostal na vyšší úroveň, protože cituju sám sebe. =) Výroku jsem se dopustil v komentářích ke klipu Michela Gondryho k písničce Paula McCartneyho "Dance Tonigh" přesně 14/6/07 8:46 odp. Mezitím uplynuly přibližně tři měsíce a s politováním oznamuji, že mi předpověď nevyšla. Za celou tu dobu jsem ten klip ani jednou neviděl ani v jedné televizi a to je přitom přepínání (všimněte si drobné nuance - nepíšu "sledování" =) hudebních kanálů na Astře moje oblíbená činnost v reklamních pauzách.
To je možné vykládat dvěmi způsoby...
Mohlo by to být definitivní upozornění, že šedesátá létá fakt doopravdy úplně ultimátně skončila a Paul McCartney je pro mladou generaci tak katastrofálně mimo, že mu na obrazovku už nepomůžou ani Gondry a Natalie Portman.
Druhý výklad by mohl souviset s Karlovým článkem Nový úsvit videoklipů na MS - management Viacomu marně vzpomíná, co znamená "M" ve zkratce MTV a pozici MTV postupně nahrazuje internet a třeba právě YouTube.
Podle třetí teorie by mohly být pravdivé obě předchozí.
Zbývá si už jen počkat na dobu, kdy rozlišení a kvalita videa na YouTube dosáhnou alespoň dnešních televizních norem, protože zatím tomu přece jenom něco chybí. Rád bych se dopustil nějakého odhadu, kdy to bude, ale po tom fiasku z úvodu si netroufám... Stačilo by slovo "brzy"? =)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)