Co
kdybychom pro potřeby lyžařů chtěli navýšit Lysou horu na 2000 m? Její okolí leží výš a
kolem jsou jiné hory, které by mohly poskytnou materiál.
Gemini:
Abychom vrchol zvedli o 677 metrů a udrželi stabilní svahy (řekněme lyžařských 30°), nová koruna hory se musí rozkročit do obřích šířek. Nové svahy nemohou viset ve vzduchu – začnou padat dolů do okolních údolí (k Ostravici, Malenovicím a Krásné).
Footprint nové špičky: Základna nového masivu by měla poloměr přes 1,1 kilometru od současného vrcholu.
Zasypání údolí: Tento nový kužel by kompletně pohřbil slavnou hospodu u Veličků, údolí Mazáku a severní sjezdovku. Museli bychom vyplnit hluboká údolí stovkami metrů kamení, než by nová špička vůbec začala růst nad úroveň současného vysílače.
Objem: Kvůli nutnosti vyplnit okolní hluboké propasti by objem potřebného materiálu neklesl tak dramaticky, jak by se zdálo. Potřebovali bychom zhruba 3 až 3,5 miliardy m³ materiálu.
Abychom nakrmili Lysou horu, budeme muset její sousedy doslova vymazat z mapy.
Smrk (1276 m n. m.): Náš nejbližší cíl. Kdybychom Smrk kompletně odtěžili až na úroveň přehrady Šance, získali bychom zhruba 1,5 miliardy m³ materiálu. Smrk by přestal existovat, zbyla by po něm jen rovina.
Travný (1203 m n. m.): Druhý na řadě. Kompletním zlikvidováním Travného bychom získali dalších cca 1,2 miliardy m³.
Kněhyně (1257 m n. m.): Z té bychom museli seříznout celou horní polovinu, abychom dali dohromady zbytek.
Výsledek? Lysá hora by sice měla 2000 metrů, ale při pohledu z Ostravy by z panoramatu Beskyd zmizely všechny ostatní ikonické vrcholy. Vznikla by jedna gigantická velehora obklopená naprostou rovinou a obřími lomy.
Tento projekt by vyžadoval největší systém průmyslových pásových dopravníků a nákladních lanovek v historii lidstva. Ty by se natáhly vzduchem přímo z drceného vrcholu Smrku přes údolí Ostravice až na vrchol Lysé hory. Celé Beskydy by desítky let duněly zvukem obřích drtičů kamene a padajících skal.
Protože nemusíme vykupovat drahé pozemky a materiál máme „zadarmo“ (pokud nepočítáme ekologickou hodnotu zničených hor), ušetříme. Na druhou stranu, těžit tvrdý beskydský pískovec a dopravovat ho do extrémních výšek je technicky náročnější než kopat hlínu u Labe.
Odhadovaná cena: 800 až 900 miliard Kč.
Pokud by se to však povedlo, lyžování na dvoutisícové Lysé hoře by bylo naprosto epické a na české poměry nevídané:
Skutečné alpské klima: Ve výšce 2000 m n. m. v této zeměpisné šířce už stromy nerostou. Vzniklo by tam regulérní horské tundrové pásmo. Sníh by tam ležel přirozeně od října do května, možná i déle.
Ledovcový efekt: Pokud by severní stěna měla sklon 30° a výšku přes kilometr, v zastíněných žlabech by se sníh udržel celoročně. Vznikl by tam první (umělý) český ledovec.
Laviny v Beskydech: S takovou výškou by do Beskyd dorazilo reálné lavinové nebezpečí obřích rozměrů, takže by horská služba musela vyfasovat odstřelovací děla na preventivní shazování lavin.
Byl by to sice bezkonkurenčně nejlepší lyžařský resort ve střední Evropě, ale beskydští turisté by vám pravděpodobně neodpustili, že jste jim kvůli tomu srovnali se zemí půlku pohoří!
