Knihkupectví nedlouho před Vánocemi:
"Tak já bych si vzal tuhle sadu knížek od Gaimana."
"Máte dobrý vkus."
Hm, asi na té krizi vážně něco bude - situace na knižním trhu se přiostřila natolik, že už knihkupci musejí podlézat zákazníkům průhlednými lichotkami!
O Neilu Gaimanovi jsem se tady už několikrát zmiňoval (asi před deseti lety =), ale teď si uvědomuju, že jsem mu nikdy nevěnoval patřičný úvod pro nezasvěcené, takže bych to měl možná tentokrát napravit, jenomže ono je mnohem jednodušší odkázat se na článek na české Wikipedii a jenom podtrhnout skutečnost, že Gaimanova první významnější knížka byla Nepropadejte paníce o Douglasu Adamsovi a pozadí vzniku Stopařova průvodce po Galaxii a později napsal spolu s Terry Pratchettem knížku Dobrá znamení, čímž se snažím naznačit, že do jaké literární společnosti patří. A aby byl namedropping kompletní, je ještě třeba zmínit Tori Amos, o které se Gaiman pravidelně zmiňuje v doslovech a v poděkováních, zatímco Tori se o něm nepravidelně zmiňuje v některých písničkách, ale to už je příliš mnoho zmiňování, protože jsem se chtěl věnovat především Knize hřbitova.
Za zmínku myslím stojí skutečnost, anglický originál vyšel teprve na podzim a česká verze ještě stihla vánoční trh, což se myslím dá považovat za pozitivní projev globalizace. =)
Trochu mě mrzí, že první hlavolam související s příběhem, jsem nemohl sám vyřešit, protože mi ho prozradil nějaký propagační text - totiž z čeho příběh vychází. Vy se ještě můžete na chvíli zamyslet: Kniha hřbitova neboli anglicky The Graveyard Book je příběh chlapce, který se jako batole dostane na hřbitov a tam ho začnou vychovávat duchové a další napřirozené bytosti, aby se jednou mohl postavit nepříteli, který mu zabil rodiče. Nic?
V doslovu Gaiman píše, že prvotní nápad přišel, když viděl svého malého syna jezdit na tříkolce po hřbitově, ale živě si představuju, jak musel být nadšený, když si uvědomil, že je to vlastně variace příběhu Mauglího z Knihy džunglí (čili The Jungle Book) Rudyarda Kiplinga. Ovšem Gaiman místo toho, aby se snažil podobnosti s Mauglím vyhnout, tak z jeho příběhu naopak vybrakoval všechno, co se dalo - od struktury kapitol (ovšem bez vedlejších příběhů, takže mi tu chybí třeba Rikki-Tikki-Tavi) až po některé postavy, což celé knížce přidává jednu úroveň navíc.
Já jsem Mauglího bohužel četl už před mnoha (a mnoha) lety, takže si nepamatuju všechny detaily, ale i tak bylo pro mě zábavné ty paralely hledat, i když bylo například trochu problematické rozhodnout, kdo z dvojice upír a vlkodlak je medvěd Balů a kdo had Ká... =)
Co mě potěšilo trochu méně, je celkové ladění knížky. Gaiman se evidentně snažil o to, aby byla přístupná i pro mladší čtenáře, takže knížka není tak hororová a komplikovaná, jak by mohla. Těžko říct, jestli to další projev paralel s Knihou džunglí, nebo to spíše souvisí s úspěchem Gaimanovy knížky Koralina, která byla vyloženě pro děti, ale můžeme to alespoň brát jako další hádanku přichystanou pro čtenáře. =)
Je zajímavé, že přes tu lehkost a ty "vypůjčené" věci zůstala celá knížka velice gaimanovská, ale to ve skutečnosti není zase tak překvapivé, protože předchozí Gaimanovy knížky taky často používaly motivy, které nebyly "zcela původní" (Američtí bohové a Anansiho chlapci rozvíjejí podobné téma jako Malí bohové Terry Pratchetta i Dlouhý temný čas svačiny duše Douglase Adamse - tedy problematiku existence bohů v "běžném" každodenním životě), a přesto se jinak od svých možných inspiračních zdrojů liší prakticky ve všem.
Jedinou výraznější výtku bych měl k závěru knížky, který mi nepřipadal dostatečně monumenální, ale musím uznat, že i v tomto směru Gaiman dodržel tradici, protože ten pocit "to už je konec?" mívám na konci téměř všech jeho knížek. Ale možná se to dá brát jako výhoda, pokud byste náhodou chtěli Knihu hřbitova číst dětem na dobrou noc, protože to zvyšuje pravděpodobnost, že ještě někdy usnou. =)
PS: Zatím jsem nepřišel na to, čím si u Neila Gaimana zasloužili Victor Hugo a Harry Truman osud horší než smrt a proč v knize nevystupuje třeba někdo z rodiny Guggenheimů, takže pokud máte nějaký tip, tak sem s ním!
1 komentář:
Knihu džunglí jsem nečetla, takže jsem (naštěstí) nemusela nic srovnávat a Kniha hřbitova mne tak neskutečně nadchla, jak máloco poslední dobou. Ani moc dětská mi nepřišla...
Okomentovat