K STK na OTK

(25.3.2006, http://vrah.wz.cz, OTK, Ememvoodoopöká)

Pro neznalého se může zdát titulek dětsky dadaistický a významově nesmyslný. Ale opak je pravdou. A taky jsem onehdá dostal sprda za příliš dlouhý název, tak to tenhle krátký snad trochu vykompenzuje... :)

Vrah, to je realita na okraji. Vrah, to je místo kam show bussiness ještě nedorazil. Vrah a Malárie Records. Proč nevydávat vinylové desky a neprodávat je za cenu nižší než jsou výrobní náklady? A proč nezvat kapely, které nepřitáhnou masy... Kdo nezavítal do Vraha alespoň jedinkrát, jako by nebyl v Beskydech. :)

Palcové titulky většinou přehánějí, navíc svou zkratkovitostí se skutečností neobeznámenému jedinci nepřináší to podstatné - tedy informaci. Přesto však mají tu sílu evokovat a alespoň zprostředkovaně subjektivně zhodnotit, popsat, připodobnit... Na nic objektivnějšího se nezmůžu, skutečně si tam zajeďte sami. A nebuďte překvapeni, že tam točené pivo neseženete a návštěvníci si nosí krígly vlastní... A nespílejte, varoval jsem vás!

Ten den (je to už nějaký pátek, ale proč si ho nepřipomenout) zavítali na daleký východ ČR se svým Silver Rocket vs. Flying Saucers programem OTK (ano, titulek nelže) a Ememvoodoopöká. Ta také po setu domácího Brouk and the Company obsadila "své palebné posty". Mimochodem, tu kampaň k turné: "Armáda má sice účinné magnetické kanóny..." jsem asi ne zcela pochopil...

Bojové podmínky v klubu sice nebyly optimální, ale přesto všechno mě na celém setu překvapil hlavně fakt, že místo inzerovaného boje za záchranu Země proti sobě stojí jednotliví členové kapely, respektive basák proti zbytku. Jak tohle dopadne... Každopádně je to škoda, obzvláště teď, když tu byla slušná možnost konečně prorazit (díky akademikové :).
Co se týče předvedené produkce byl repertoár (až na několik starých pecek jako třeba Motor) logicky vybírán z aktuálního Dort jak brus. Přídavek se nekonal z již uvedených důvodů žádný, a aby toho nebylo málo, tak během těch cca 40ti minut dvakrát vypadl centrální jistič, takže se celý objekt ponořil do absolutní tmy... Ale hudbu Emems mám stejně rád.

Zajímavé bylo sledovat, jak celý Silver Rocket výsadek držel Ondřej Ježek. Řekl bych až otcovsky. Když bylo potřeba, vždy byl na správném místě. Byl to on, kdo zařizoval úvodní štamprlku, byl to on, kdo první chytil Bourka po vystoupení kolem ramen se slovy, že tak povedený koncert Emems už dlouho neviděl, byl to on, kdo na přeplněném pódiu jistil padající nástroje a zpět je uváděl do stabilní polohy.

A po chvíli už stál na pódiu sám, aby "pevně svíral řízení". Set OTK byl v rámci možností standartní, byť i členům samotným se tento "prostor" zdál (cituji) "celkem adventure". Naštěstí ale, jakoby Ondřej svým optimismem postupně nakazil všechny okolo. Postupem času se to příjemně rozjelo, přitom poměr písní byl téměř vyrovnaný - ze stále aktulního CD Sona a kuva, novinky a starší písně včetně té závěrečné - Vlčák.

No, tak jak to vypadá, tak tahle recenze moc jako recenze nevypadá. Ale co, turné už je stejně dávno minulostí, a ti, kteří jej na některé jeho štaci navštívili, vědí. A ti co tak neučinili, těm už stejně není pomoci.