Ladí neladí
Bratři Orffové + Tucan
Fabric Ostrava
8.6.2006
Poslední dobou jsem se tady dostal do takového skluzu, že jsem se z oblasti aktualit přesunul do oblasti memoárové literatury, ale naštěstí mám po ruce i pod nohama hmatatelnou výmluvu (všude po bytě se roznášejí kusy barvy a rozdrolené omítky). Dneska bych ale snad konečně mohl zavzpomínat na dobu mládí (bylo to totiž před měsícem), kdy se ve Fabricu natáčelo další Ladí neladí. Možná to nebude úplně přesné, ale co byste chtěli po takové době… =)
Už když jsem přicházel k Fabricu, tak mě v okolí překvapily davy lidí a mohutné skandování, které se neslo daleko ze stadionu… ehm… pardon, to si asi pletu s fotbalem, který se mi poslední měsíc plete úplně do všeho. Pravda je, že návštěva na Orffy byla solidní. Jak jsem zachytil z debat, tak to bylo zřejmě způsobeno tím, že na koncert přišli do publika nejen všichni hudebníci z Ostravska, ale tentokrát dorazil i kompletní zájezd z Krnova =).
Kromě Bratří Orffů měla vystoupit ještě mladá slovenská skupina Tucan, o které jsem toho před koncertem moc nevěděl, ale i z toho mála jsem měl pocit, že to bude pěst na oko. A byla! =) Ale i kombinace pěst na oko může být zajímavá!
(Mimochodem na konci besedy jsem se dočkal i odpovědi na otázku, jak tahle kombinace vznikla – náhodou. To je tak, když má pořad de-facto dva dramaturgy =).
Tucan
Když jsem četl, že skupina (čti Tukan) má dva členy ve věku 12 a 13 let, tak jsem si udělal určitou představu. Klidně si ji taky zkuste udělat, ale nevěřím tomu, že by se vám povedlo přiblížit se realitě. Tucan jsou totiž něco mezi Bez ladu a skladu (ano, Mišo Kaščák zamlada! =), The White Stripes, Dresden Dolls, Deep Sweden, Dunaj a Tata Bojs z doby Šagali šagali. Všechna tahle přirovnání ten večer padla a zahrnují zhruba toto: polodeklamovaný zpěv, svérázné sloganovité texty, bubny + cello, brněnsky undergroundový zvuk a opravdu mladí hudebníci.
Přirovnání k Tata Bojs navíc sedí i proto, že skupina se dala dohromady opravdu spontánně, bez toho, aby je někdo z dospělých přímo naváděl nebo organizoval, ale prostě pocházejí z takového prostředí, že založení skupiny pro ně bylo jen otázkou času, a tak to zbytečně neprotahovali.
„Tucan - Adam Matej a Jonátan Pastirčák. Adam - Chvostík sa narodil manželke hudobného skladateľa Daniela Mateja, Renáte. A Jonátan čiže Chocholík Jarke, manželke farára, spisovateľa a výtvarníka Daniela Pastirčáka. A rozdelili si to takto: Adam bubnuje na bicie a Jonatán hrá na čelo, spieva a píše texty.“
Na pódiu oba chalani působí poměrně zakřiknutě (až na zběsilý sestřih, který má Jonatán na hlavě – zkuste fotky), ale poměrně nezakřiknutě hrají. Čekal jsem nějaké etudy z lidovky, kdežto oni naopak hrají dost rockově a zkoušejí používat i různé podivné zvuky a pazvuky (klepání do mikrofonu, vrzání po strunách). Jenom to mluvení mohlo být trochu pestřejší než neustálé „Teraz vám zahráme dve pesničky. Prvá sa volá X a druhá sa volá Y.“ (Jediná výjimka vznikla, když se Jonatán spletl a popletl pořadí. =)
V každém případě Tucan od první chvíle publikum chytli a všichni s nevěřícnými úsměvy sledovali, jak se do toho kluci na pódiu opírají a přitom "politicky působí". Texty jsou totiž docela vynalézavé, ale často zároveň působí kouzlem nechtěného, protože Jonatán je píše z pozice muže s rozhledem, který už ledacos zažil, takže jsme si vyslechli písničku o sebevraždě „Neskákaj“ (Milá neskáč, prosím ťa neskáč), úplatkářkou „Politika“, vyznání alkoholika „Nízký príjem“ (A já tak rád PIJEM, ale mám nízky PRÍJEM) a EU Error (Európská únia je celkom ako múmia … EHS si zlomila väz) a podobně. =) Ale angažované texty o oblastech, které pořádně neznají, vlastně píšou i mnohem starší autoři, takže tohle neberte jako kritiku.
Asi všichni v publiku se shodli, že „na to, jak jsou mladí, je to skvělé“ a „kdo ví, jak budou znít třeba za pět (deset) let?“ To by mě osobně taky zajímalo, ale tak trochu mám podezření, že za deset let už je hudba třeba nebude bavit a budou pracovat buď jako dramaturgové hudebního pořadu a organizátoři hudebních festivalů, nebo ještě pravděpodobněji budou sedět v parlamentu. =)
Bratři Orffové
Sourozenci Orffové (abych neopomenul jednu sestru =) nastoupili v rozšířené živé sestavě a vlastně mám tak trochu dojem, že už moc nemusím psát, protože všichni hudební fanoušci v ČR už je touhle dobou snad znají a ty ostatní asi nemá smysl přesvědčovat násilím.
Všichni hráli s přehledem a všechno živě, takže písničky samozřejmě ztratily i tu trochu elektroniky, která je na desce, a místo toho se stočily od elektrofolku spíše směrem k poklidnému kavárenskému jazzu, ale myslím, že to nikomu nevadilo.
Svým způsobem to přesně vystihovalo ty změny ve skupině pro živé vystoupení – samozřejmě úplně chyběl Matouš Godík a občas se z pódia nenápadně vytrácel i Lukáš Novotný, takže v některých písničkách byl na pódiu vlastně jediným členem studiové sestavy Ivan Gajdoš, a tak mě napadá trochu provokativní otázka, jestli by nebylo praktičtější Bratry Orffy přejmenovat na Ivan Gajdoš & Band. Ostatně Ivánek pak obstaral i většinu odpovědí na otázky, které na skupinu směřovaly při besedě, takže proč to vlastně komplikovat? =)
Beseda
Besedy se účastnili Vojtěch Lindaur („tak řekněte nezávislý publicista“), Marek Dvořáček (iDnes) a ještě někdo, kdo ke mně celou dobu seděl otočený zády, takže jsem ho pro jistotu pomstychtivě zapomněl. =) (Report?)
Publicisté si hned v úvodu vyjasnili svá stanoviska, takže Vojta Lindaur Orffy lehce opovržlivě zhodnotil jako "prostě pop, ten tenor mi připomíná Petra Nováka nebo Václava Neckář, jinak je to taková latina, ale kdyby se tohle hrálo v rádiu, tak zaplaťpámbu za to", kdežto Marek Dvořáček chválil a "Vzduchem je pro mě písnička roku".
Tucan vlastně všichni chválili a ptali se, kdo jim s čím hudebně pomáhá (nikto), jestli by nechtěli skupinu i zvuk personálně rozšířit (nie), jestli znají Plastic People (nie / ja áno), co poslouchají (Massive Attack, …), kde ty cizí písničky berou (na Internete =), jestli jim fandí spolužáci (im sa to nepáči, vraj je to trápne), co na to říkají učitelé (zakazujú mi ten účes - jak je vidět, tak některé věci se nemění) a proč se vlastně jmenují Tucan (najprv sme sa chceli pomenovať Trabant, ale zdalo sa mi, že už taká skupina existuje).
Osobně mi jako nejvtipnější část besedy připadalo, když Ivan začal rozebírat historii vzniku písniček z Bingriwingri a došel k tomu, že některé jsou staré přibližně třináct let - což je shodou okolností stáří Tucanů. Opravdu máme věřit tomu, že se v LN tyhle dvě skupiny sešly náhodou? =)
Na závěr se už jen omlouvám za pravopisné chyby při přepisování slovenčiny a hlavně děkuji H. za nejrafinovanější otázku večera, kterou hned po koncertě přivedla Tucan opravdu do úzkých:
"Kluci, uvědomujete si, jak jste jedineční?"
Co na to mohli odpovědět a nelhat? =)
Tak nashle na Colours! (S Orffy letos, s Tucan uvidíme... =)
2 komentáře:
Gunny, debaty se kromě Vojtěcha a Marka zúčastnili i Pavel Oves za Freemusic a Filip za Report. To, že jsme seděli zády, nebylo vůbec schválně a neber si to osobně. Zkrátka to tak vyšlo, místa nám byla přidělena.. Příště si dáme do smlouvy, že chceme mít právo zkontrolovat, zda se náhodou někdo z přítomných nebude chtít mstít a tudíž že smíme během natáčení pronést několik omluv.. Měj se a dík. Flp.
Pardon za tu sklerózu, prostě komu jsem neviděl do obličeje, toho jsem si nezapamatoval. S tím urážením to nebylo tak hrozné. =)
A smlouvu bych neřešil - třeba se pořadatelé polepší a příště už budou mít připravené otáčivě jeviště. =)
Okomentovat