2005-03-21

Folk3mail trochu jinak (ne o moc =)

Sice už jeden report napsal Z. aka Břehymele, ale za trochu jinou perspektivu nic nedáte.

Z desky Zrno projektu folk3mail jsem do minulého víkendu slyšel jenom dvě písničky, které mě sice zaujaly, ale současně mě v nich trochu iritoval zpěv, protože Ondřej Pečenka na desce zní, jako že je nachlazený a že se s vyššími tóny pere z posledních sil. Nakonec jsem ale neodolal neustálým sloganům, kterými mě Z. zásoboval („nejlepší česká deska roku“, „osobitá výpověď“ a mnoho dalších =), a v pátek večer jsem se ocitl na novojičínském náměstí.

Byl jsem docela zvědavý, jaká bude na koncertě účast. Jičínský klubík je docela malý, zhruba pro padesát lidí a sešlo se nás tam tak dvacet, ale vlastně to moc nevadilo.

Na minipódium dorazil osamocený Ondřej Pečenka a oznámil: „Já jsem folk3mail. Měla tady být celá kapela, ale kluci nemohli, takže teď asi sedí doma v Praze u televize.“ Pomlka. „Já nejsem z Prahy, aby bylo jasno.“
Pak zaujal speciální bojový postoj (fotka to bohužel dost přesně nezachycuje =) a dal se do díla.



Zpěv se asi moc nelišil od desky (netvrdím to úplně rozhodně, protože zesilovače to přece jenom trochu zkreslují), ale musím přiznat, že tváří v tvář živému umělci nemám co kritizovat. =) Prostě to živě zní tak nějak přirozeně a nakonec jsem měl pocit, že jinak by to ani znít nemohlo.
Asi to bylo hlavně tím, jak Ondřej hraje na kytaru. U každé písničky zní jinak, občas mi nasazením připomínal Jiřího Schmitzera.
U jedné písničky pak byla využita moderní technologie (konkrétně starší kazeťák =), ze kterého hrály bubny – to mi pro změnu připomnělo podobné akce u Hm…

Texty jsou dost abstraktní, takže většinou nejsem schopen říct, o čem jsou. Spíš než myšlenku přenášejí pocity, ale funguje to.
Stejně tak melodie mi připadají, že bojují proti přebývajícím slabikám a kytarovému doprovodu, ale zase tím vzniká zajímavý protiklad a napětí.

Nemocná (?) skupina nakonec asi nejvíc chyběla „lidsky“. Ondřej totiž vytrvale po každé písničce říkal „děkujeme“.
Ke konci koncertu to dorazil větou „Teď vám s klukama zahrajeme…“ To už na mě bylo trochu moc, ale aspoň je vidět, že poctivě zkoušeli. =)

I přes komorní prostředí na pódiu i pod ním (nebo proto) vládla výborná atmosféra a Ondřej přidával tolikrát, že už nevěděl, co hrát.

Naše skupinka se pak po koncertě přesunula do místní čajovny. Tam nás první hodinu místní omladina týrala bubnováním, ale když to vzdala, tak si obsluha polohlasně pustila CD. Samozřejmě to bylo Zrno.
Nový Jičín pro folk3mail prostě žije. =)

Nepovedené fotky jsou snad tady.
Okomentovat