2005-07-01

Full Tet

Poslední dobou vždycky odpoledne funguju střídavě jako "hudební publicistutka" nebo výkopová četa (garáž volá!) a moc to nestíhám. Tím pádem je divné, že když jsem minulý týden dostal objednávku na recenzi pro NMM, tak jsem se zapomněl zeptat, jak to má být dlouhé a text se mi pod rukama příliš rozrostl.
Sice jsem navrhoval, že by se "recenze" dala v nejhorším rozdělit na dvě části a ty publikovat oddděleně po několika dnech jako "Volume 1" a "Volume 2", ale bohužel to v redakci neprošlo (SB: "Nezapomeň, že nemáš ve smlouvě právo na director's cut a práva na merčendajsink máme taky v produkci!"), a tak jsem musel text radikálně zkrátit.
Naštěstí jsem NMM nepodepsal smlouvu o exkluzivitě, a tak jsem tu s mírným časovým odstupem a kompletní neproškrtanou verzí. Přece jenom by mi bylo líto, kdybych některé narážky vůbec neuplatnil.
Po pravdě řečeno to ani není recenze, ale spíš článek o hudebních publicistech a to mnohdy velmi konkrétních. =) A samozřejmě řádně zkreslený mým subjektivním pohledem přes média, protože osobně vlastně nikoho neznám. "Restecp to all!" =)

Four Tet: Everything Ecstatic
4/5

Prázdniny jsou za dveřmi a všichni vyrážejí na dovolenou, takže nikdo neměl čas napsat na tuhle desku obvyklou recenzi, tak jsme v anonymní anketě alespoň oslovili několik našich hudebních publicistů, aby desku krátce zhodnotili.

*1 (A)
Four Tet je jednočlenný elektronický projekt, který tvoří londýnský hudebník Kieran Hebden. Svou první sólovou desku vydal v roce 1999 a pravidelně každé dva roky vydává novou.
Aktuální deskou Four Tet dokazuje, že i elektronická hudba může být v duchu názvu desky extatická. Ozývají se tam jazzové bicí, uklidňující plochy akustických nástrojů i nervní basy, které Kieran Hedben vytváří zpomalováním záznamů jiných nástrojů. I tentokrát se tak potvrdilo, že hlavní síla Four Tet tkví v umění z drobných útržků složit silné, gradující skladby, aniž by si musel vypomáhat kýčovitými melodiemi.

*2
S Four Tet mě teprve letos seznámil kolega v redakci a nová deska se mi docela zalíbila, přestože je dost vzdálená tomu, co obvykle poslouchám. Sice jsou to samé orchestrálky, ale atmosféra mi připomíná některé experimentálnější písničky PSB především z desky Bilingual (Discoteca nebo Electricity).

*3
Mladý londýnský hudebník Kieran Hebden, který už mezitím se svou skupinou Fridge připravuje novou desku, v tomto sólovém projektu neotřelým způsobem kombinuje staré jazzové rytmy s akustickými nástroji a to pomocí nejmodernějších technologií, jako je osobní počítač nebo takzvaný sampling. Na některých místech jsou tak jakoby slyšel názvuky z komorní desky bubenické legendy Buddy Riche z roku 1956, která u nás vyšla v supraphonské licenci roku 1972.

*4
Tahle deska potěší různé elektronické podivíny, ale nemá potenciál oslovit masové publikum. Osobně mi připadá zajímavá a snad by se mohla prosadit ve vysílání nějakého menšinového rádia zacíleného na studenty, ale v žádné celoplošné stanici na něco takového dnes není místo. Dnešní posluchači v nejsou ochotní poslouchat dlouhé skladby bez zpěvu a na téhle desce navíc nejsou ani žádné výrazné melodie.

*5 (B)
Everythink Ecstatic pro mě představuje jedno z nějvětších zklamání letošního roku. Podobně jako Daft Punk ani Hebden neustál očekávání a místo nějakého vývoje natočil desku na jistotu. Potemnělá atmosféra, k nepoznání zdeformované samply ze starých desek a sharewarové efekty - to všechno jsme už slyšeli na předchozích deskách. Taneční deska? Pche! Zapomeňte! Hebden jen ukazuje, že se jeho verze folkotroniky ovlivněné hip-hopem dostává do slepé uličky neustálého opakování zaběhlého modelu, kam zřejmě neodvratně směřují i jeho kolegové Madlib nebo Prefuse 73. Zbývá jen doufat, že se něčeho nového dočkáme alespoň z laptopové cuts'n'clicks scény (Venetian Snares [! - zřejmě chyba vzniklá při přepisu =) ] nebo Fennesz).

*6
Ač Kieran Hebden působí jako introvert, opak je pravdou. Začínal totiž v kytarové skupině Fridge. Pak si ale koupil počítač a začal experimentovat s elektronikou.
Everything Ecstatic je producentsky velmi kvalitně odvedené album. Nejde však o nic současného (album by mohlo vyjít i před pěti lety) ani převratného. Podobně zněla už první Hebdenova deska z roku 1999. Pořád je to ale velmi vkusná poslechová elektronika, kterou bohužel v našem Zapadákově téměř nikdo nezná.

*7 (C)
Four Tet vám po dvou letech přináší novou desku! A jaká je? Stejně jako předchozí Kieranovy desky je to elektronický experiment, který si můžete pustit, když si vaše uši potřebují odpočinout po divoké noční párty. Jeden z našich zdrojů nám sice tvrdil, že se Kieran na téhle desce snaží vyrovnat s konkurencí svého bývalého milence Dana "Manitoby/Caribou" Snaitha, ale nevěřte tomu - v příštím čísle přineseme exkluzivní rozhovor, ve kterém sladký Kieran otevřeně mluví o ženách, které prošly jeho domácím studiem.

*8 (D)
Keiran Hebden je postava rozpolcená. Netvrdím, že rozervaná, nechci mu vytvářet aureolu romantického básníka, ale rozpolcená mezi protichůdnými ambicemi.
Chtěl by skládat hip-hop, ale je to středostavovský běloch z Londýna. Líbí se mu jazzové prvky, ale nedokáže být spontánní. Chce oslovit publikum, ale neumí zpívat. A teď se rozhodl, že natočí taneční desku, ale nechodí mezi lidi. Chce být divoký a taneční, ale nedaří se mu zakrýt, že deska vznikala v nočním tichu před zářícím monitorem. Přesto je zábavné to sledovat, protože je to boj o spojení různých světů i o prosazení introverta v divokém extrovertním vesmíru. Je to boj o vlastní identitu.

*9
Desku jsem dostala na recenzi, ale slyšela jsem ji jenom letmo, protože jsem zrovna měla zánět středního ucha. Líbily se mi ale texty, takže jsem Keiře napsala mail, jestli by mi je mohla poslat, protože bych je chtěla použít v recenzi, a jestli by mohla tu desku nějak stručně popsat, ale vůbec mi neodpověděla, takže zatím vám víc neřeknu.

*10
Minulá deska Four Tet se v různých časopisech dostala do seznamu nejlepších desek roku 2003, ale já jsem ji v obchodě nikdy neviděl, takže teď jsem si tu novou desku hned koupil a musím říct, že mě baví moc. Není to jenom pár zajímavých samplů slepených dohromady, má to nápad a má to dynamiku. Doporučuji!

*11
Poslední dobou se mi nechce nic psát - jsem unavený z neustálého hodnocení nových desek a navíc úplně nesdílím všeobecné nadšení nad novou deskou Four Tet, ale alespoň to není Bergen Sound a docela dobře vystihuje moji současnou potemnělou náladu.

*12
Minulou desku Kierana Hebdena jsem před dvěma lety dostala k narozeninám a líbila se mi, ale po dvou letech vydat tohle? Jasně, není to špatná deska, ale koho ještě může zajímat deska člověka, který točí už šest let to samé? Todle už jsem nekam psala, ale kam, ale kam?

*13 (E)
Jiřího Korna jsem dřív respektoval. Především v době Rebels přinesl do naší populární hudby něco, co tam tehdy chybělo, ale od té doby svůj talent už jen rozmělňoval. Tyhle estrádní rádobyumělecké čtyřhlasy, které dělá poslední dobou, ukazují, že už úplně ztratil kontakt se současnou scénou. Jeho popularita jen dokresluje ubohost celé naší populární hudby, která je ovládána mafiány a estébáky.
Okomentovat