Neděle
Možná byste nevěřili, jak těžce se po dvou dnech festivalu vstává. Nakonec jsem vstal, protože jsem musel, ale na výstaviště jsem nemusel, a tak jsem si začátek odložil až na odpoledne.
Přišel jsem kvůli tomu o místní kult Úspěch, ale asi to nebyla zase tak velká ztráta, protože Petřík a spol. prý téměř okopírovali loňské vystoupení a to bohužel včetně povídky o návštěvě Stodolní. Oni sice mají trochu zvláštní smysl pro humor, ale tohle je snad trochu moc!
Taky o Bananu jsem přišel, ale o tu přicházím neustále, takže vlastně ani nevím, o co opravdu přicházím. =)
Zato jsem přišel na Septeto Nacional, nebo aspoň jejich konec. Od doby, co Wenders zpropagoval Buena Vista Social Club už v Lučině uplynula spousta vody a hlavní vlna "kubánštiny" je touhle dobou někde v Baltu, ale tihle pánové prostě do Ostravy dorazili teprve teď.
Zaujalo mě, jak všichni vypadali uvolněně, nikdo nepřepínal síly, všichni hráli jen tak zlehka, ale dohromady to prostě bylo ono. Úplně na konci se ještě ukázalo, že na Kubě je španělština zřejmě považovaná za světový jazyk číslo jedna, protože při představování členů a loučení se snad všichni na pódiu zeširoka rozpovídali a nejsem si jistý, jestli si všimli, že jim málokdo rozumí. =)
Já jsem se ale hrnul na hrad, abych před dalším koncertem zaujal protekční pozici těsně pod pódiem. Mi se pozici zaujmout podařilo, Nihilistům bohužel nikoliv, a tak jsem zážitek z koncertu "tajvanské skupiny, která tu náhodou je", přenechal jiným.
Zrušené vystoupení mělo na naši skupinku demoralizující, až devastující vliv, takže se v mžiku rozlétla po celé republice. Mě tlaková vlna odhodila jen do centra Ostravy, ale zpátky na Colours se mi podařilo dostat teprve po koncertu Monkey Business.
Na Asian Dub Foundation jsem byl docela zvědavý, protože z té "svaté trojice" (ano - narážka z informace z médií =) jsou mi hudebně nejbližší a taky mi ten koncert podle očekávání nejvíc sednul. Na rozdíl od koncertu TU jsem byl schopen pohybu a na rozdíl od FDM se proslovy držely v rozumném rozsahu. Tím samozřejmě nemyslím "Ostrava, jaxe maté?" nebo "Are you ready to jump?", ale spíš "Immigration is the best thing that ever happened to Europe. Study your history!"
Z hitů stihli ADF odehrát asi všechno podstatné, jenom jsem měl poctit, že by taky mohli občas zvolnit, protože hodinu a půl skákat se prostě nedá, takže v prostřední části koncertu publikum trochu odpadlo. Tím myslím přední polovinu publika, protože zadní polovina stála v blátě a z bezpečnostních důvodů neskákala vůbec. =) Ale ani tak to nebylo špatné.
Zlatým hřebem celých Colours byl George Clinton a spol. Tedy aspoň jsem to četl. Doufám, že si to tu nepřečte nějaký mstivý "funkoušek", ale mě Clinton prostě ani trochu nelákal, a tak jsem jel v klidu domů a pořád ještě mám pocit, že jsem neudělal chybu.
Epilog
Když celý ročník shrnu, tak mám dojem, že celkový dojem je trochu horší než loni, ale to je způsobeno hlavně počasím, které bylo opravdu katastrofální, místy až katastrofické. Pozitivem bylo naopak zařazení scény Star Guitar do Marleyho a otevřené záchody tamtéž, takže jsem se celý víkend mohl úspěšně vyhýbat pohostinství firmy, kterou propagují Southpaw. Drobnost, která potěší. =)
Samozřejmě věřím tomu, že příští rok budou Colours určitě mnohem lepší - dramaturgie a organizace se určitě nezhorší a počásí může být už jenom lepší.
Tak snad jenom ten Radek Pastrňák... aby náhodou nepřišel! =)
PS
Já jsem sice tvrdil, že do Boskovic nemůžu kvůli nutné práce, ale všichni, kdo dočetli až sem, musí tušit, že pravá příčina byla někde jinde:
Měl jsem strach, že bych se pak pustil do psaní další reportáže a to by bylo opravdu neúnosné! =)
Ale třeba se té reportáže z Boskovic ujme někdo jiný, více spjatý s tamějším regionem a navíc ji dokáže napsat kratší. Když o tom tak přemýšlím, tak by to nemělo být zase tak těžké. =)
Žádné komentáře:
Okomentovat