Dead already, dead again

Když už jsem sem za poslední týden nenapsal nic rozumného o kultuře, tak bych měl asi aspoň napsat proč. Každá výmluva dobrá. =)

Totiž ta mrtvola zmiňovaná v titulku není nikdo z vedení Slávie ani Baníku, ale můj hard disk. Zemřel v neděli a zabavil na mě tak na většinu týdne, protože jsem zkoumal rozsah škod, resuscitoval, kopíroval, ...
Nakonec to vlastně nedopadlo zase tak špatně, protože úplně nezemřel. ("It's just a flesh wound!") Opravdu poškozené byly jen tři nepodstatné soubory, takže jsem dostal nový, data po sektorech zkopíroval a všechno je zase v nejlepším pořádku. Nebo by bylo, kdybych teď neměl takový blbý pocit, že se novému disku taky brzy něco stane. Disk přece nemůže jen tak sám od sebe zničit sektory s několika megy dat! A tak teď sedím potichu u rozšroubovaného počítače a nedůvěřivě poslouchám hučení ventilátorů a poklidné cvakání disku. Nebo to cvaká nějak často? A nehvízdá nějak moc nahlas?

Poznání, že i disky jsou smrtelné, mě prostě hluboce zasáhlo a svět už nikdy nebude jako dřív. Samozřejmě jsem věděl, že disk se může zhroutit, dokonce jsem mluvil lidmi, kterým se to stalo, ale to není totéž, jako když se to stane vám. Neměl bych teď nakonec začít nějak zálohovat data? Ale kam? Disk je velký, CD i DVD malá. Hm... že by další hard disk? Nestává se z toho rekurentní problém? =)

Blog bude pokračovat po krátké přestávce, až se vzpamatuju z toho strašlivého šoku. =)