2005-02-14

Solaris 2: Determinace prostředí?

Protože reálně hrozí nebezpečí, že na to brzy zapomenu, tak se pokusím ještě vrátit k těm drobnostem u Solaris.

Když jsem minulý víkend viděl Kontroll (Revizoři), tak jsem na několika místech měl dojem, že z toho ten Lynch (nebo spíše konkrétně Twin Peaks) příliš kouká (temný dvojník, vize, světla, sova), jenomže když jsem proletěl nějaké komentáře na IMDB, tak jsem zjistil, že jiní lidé tam vidí motivy zase z jiných filmů (Fight Club a spol.). Nu dobrá, řekl jsem si, třeba mají pravdu. Koneckonců člověk může vždycky porovnávat jenom s tím, co zná, takže prostě vycházíme z jiného bodu a ne každý viděl "kompletního Lynche".

U Solaris jsem ale narazil na opačný případ! =)

První povědomý moment byla scéna, kdy Kelvin přistane na stanici a nejistě vyrazí do opuštěných chodeb.
Hudba v filmu skoro chybí (to minimum, co tam je, obstarává nepříliš kvalitní nahrávka Bacha), místo toho je slyšet jen neurčitý hluk (vygenerováný "experimentální počítačem" z nějaké moskevské univerzity - aspoň pokud jsem si správně všimnul v azbuce v úvodních titulcích). Ale zatímco se Kelvin nejistě posunuje kupředu, jeden rušivý zvuk zesiluje. Nějaké nepravidelné elektrické praskání. Blikání. Jiskřící výboj nepravidelně osvětluje úzkou uličku. Aha... Kelvin prostě zkažené zařízení vypne a postupuje dál.

Druhá povědomá věc byly Kelvinovy sny a vnímání.
Když se před pozvolna se otáčející kamerou míjely dvojnice Harey nebo se Harey prostřihem jinam změnila na Kelvinovu matku, tak už jsem si připadal jako doma.

Třetí motiv čekal až na konci filmu.
Kelvin začal bilanční monolog a kamera na něj hleděla z profilu. A zatímco Kelvin mluvil, tak se kamera začala zvolna přibližovat. "Teď by bylo skvělé, kdy z toho byl detail ucha," napadlo mě. Kamera ale byla trochu jiného názoru a uprostřed obrazu se držela spíše mluvící ústa. "No tak nic." Teprve když už Kelvinova hlava zabírala celé plátno, si to kamera rozmyslela - neomylně zamířila na ucho a během chviličky se ponořila do tmy zvukovodu.

Tak to bychom měli!

Samozřejmě netvrdím nutně, že tyhle prvky Lynch vybral ze Solaris, protože ono těch možností zase není tolik (jak říkal Kodet v roli Vláčila v Sentimentu) a pokud má člověk k dispozici omezené prostředky a nástroje, tak má tendenci používat stejné postupy (třeba ten střih místo počítačových triků =). Ostatně v přírodě to funguje podobně, takže všichni obratlovci žijící ve vodě nakonec vypadají hodně podobně, protože si to vyžádá prostředí (řekněme třeba tvar těla tresky, delfína, tuleně a tučnáka).
Stejně mi ale připadá divné, že se o souvislostech mezi Tarkovským a Lynchem víc nemluví. Místo toho se Lynchovi předhazuje Hitchcock, padesátá léta a "Frank" Daniel, a přitom těch podobností je tolik, že by měly vystačit alespoň na nějaké spekulace v (ne)odborném tisku.

Prostě něco jako tenhle článeček. =)
Okomentovat