2007-10-28

Dorotka a publicisté

“Chcete od mne radu, ale neumíte se vypořádat s neznámým. Hmmm. Tak vám budu muset říct něco, co už víte, ale aby to znělo nějak objevně. Což je běžný postup. (...) Vy nemůžete vidět to, co vidím já, protože vy vidíte to, co vidíte. Vy nemůžete vědět to, co vím já, protože vy víte to, co víte. To, co já vidím a co vím, se nedá přidat k tomu, co vidíte a víte vy, protože to není stejného druhu. A ani to nemůže nahradit to, co vidíte vy a co víte vy, protože to by znamenalo nahradit vás jako osobu.”
“Moment! Mohl bych si to zapsat?” ptal se Arthur a nervózně šmátral v kapse po tužce.
“Můžete si to vzít na letišti. Mají tam toho plné regály,” odpověděl stařec.
“Vážně?” zklamaně zareagoval Arthur. “A neměl byste něco, co by bylo třeba charakteristické pro mě?”
“Všechno, co vidíte, slyšíte nebo jakýmkoli způsobem prožíváte, je charakteristické pro vás. Vy si vytváříte vesmír podle toho, jak ho vnímáte, takže všechno ve vesmíru, co vnímáte, je charakteristické pro vás.”
Arthur se na něho pochybovačně podíval. “To taky dostanu na letišti?”
“Zkuste to,” řekl stařec.


Mohlo by se zdá, že tenhle kus textu z posledního dílu Stopařova průvodce (Převážně neškodná) sem kopíruju jen tak, ale nebojte se - je tu určitá souvislost. Já se k ní časem dopracuju a někteří (trpělivější) čtenáři taky... =)

Dorota Nvotová + Miou Miou (Ladí neladí) @ Fabric, Ostrava 4.10.2007

Natáčení dalšího dílu ne-zcela-pravidelného hudebního TV pořadu tradičně zahajovali reprezentanti Slovenska, což byla Dorota Nvotová se skupinou. A stejně tradičně mě překvapilo, že to bylo úplně jiné, než jsem předpokládal na základě povrchních dojmů. (Všimněte si, že toto je nenápadná pochvala autorům pořadu =) - skutečně plní roli prostředníka Cz/Sk a ukazují nám Čechům, co se na Slovensku děje.)

Dorota Nvotová (a spol.)

Dorotu Nvotovou jsem si pamatoval především z ukázek z filmu Děvčátko,
které mě svého času nedokázaly přesvědčit, že bych měl na film zajít od kina. Místo toho mě přesvědčily, že Dorota Nvotová je extrémně mladá, drzá a nesympatická holka, takže když jsem o něco později zjistil, že i zpívá, tak jsem se vůbec nesnažil zjistit, jak to zní ("beztak nic neumí a má jenom protekci") a kdyby nebylo Miou Miou, tak by u toho i zůstalo. Jenomže já tam byl, takže už vím, že Dorota Nvotová je mladá (ale už ne tak nesnesitelně =), svérázná a svým způsobem sympatická holka.

Dorota Nvotová ve Fabricu
Dorota Nvotová ve Fabricu (ukradená z ov-kluby.net)

Tak především jsem si myslel, že Dorota bude jenom "herecky" zpívat, jenomže ona zpívala docela sebejistě a naprosto samozřejmě a energicky se doprovázela na klavír. K tomu všemu jí dopomáhala tříčlenná doprovodná skupina v tradičním obsazení (bicí, basa, kytara), která byla trochu upozaděná, nebo vlastně spíš upostraněná. =) Pánové byli nahuštění v jednom chumlu na jedné straně pódia, takže druhou půlku měla Dorota sama pro sebe, ale moc toho nevyužívala. Téměř celý koncert totiž seděla za klávesami, které měla natočené tak, aby především dobře viděla na skupinu, takže k divákům vlastně seděla bokem a její přidrzlý výraz zpočátku dělal dojem, že jí publikum může být ukradené. Brzy se ale ukázalo, že je to jen zdání, protože když mezi písničkami zaslechla nějakou poznámku z publika, tak na ni začala spontánně odpovídat. Bezpečné místo za klávesami opustila jen na jednu písničku, kdy se vrhla dopředu k mikrofonu a chovala se tam jako suverénní francouzská rocková hvězda sedmdesátých let (samozřejmě s cigaretou v ruce), takže možná by to mohla dělat častěji, ale jak se později sama zmínila, tak jí pak v té písničce chybí to opuštěné piano.

Byl to vlastně takový rockově-písničkářský koncert. Skupina se do toho docela zostra opírala, ale svým způsobem byla nevyužitá, protože aranžmá byla poměrně jednoduchá (co jsem si všimnul, tak kytara hrála jen akordy na čtvrtky nebo osminky). Hudba byla prostě jen doprovod a všechno se podřizovalo zpěvu, takže i když hráli docela nahlas, tak to na sebe nepoutalo příliš pozornosti. Asi o něčem vypovídá i to, že později při besedě jsem měl problém si vzpomenout, kdo z hudebníků hrál na který nástroj. Jednoduše při koncertu nebyl žádný zvláštní důvod je sledovat. To byl asi jediný negativní prvek - ke konci už to bylo trochu únavné, protože chybělo nějaké hudební oživení.

Desku jsem stále ještě neslyšel a po tom, co jsem o ní zaslechl při debatě, mě to ani příliš neláká (prý je příliš "studiová" a stylově neujasněná), ale ta nová může být docela zajímavá. Dorotka právě trefuje aktuální vlnu prostořekých zpěvaček (Lily Allen, Kate Nash), jenomže je tu jeden podstatný rozdíl - u ní jsem měl na koncertě pocit, že jí rozumím, a teď nemluvím jen o jazyce. To podstatné z těch anglických textů většinou nakonec dešifruju, ale moc mě neláká poslouchat o tom, že kluci přepadli babku s igelitkou z Tesca, nebo zjišťovat, kdo vlastně ten dickhead. Zřejmě existuje nějaký drobný rozdíl, který způsobuje, že to tady působí věrohodně a navíc mě to i bavilo poslouchat, což je leckdy u osobních zpovědí dohromady těžko slučitelné. U některých písniček bylo poznat, že už jsou starší a že je psala někdy v rané pubertě, takže byly trochu naivní, ale moc to nevadilo, protože tam bylo cítit, že chce něco sdělit. (Srovnejte s Anetou, Dusilenkou, Annou K a dalšími, kde většinou netuším, o čem písničky jsou a proč vůbec vznikly.)

Začína tak vždycky šecko
bola som malé decko
vela otcov, málo mám
vraveli mi dávaj si na seba vždycky bacha
a poslušne som na klavíri cvičila Bacha
a bolo mi to na hovno…

(zkopírováno)

Je samozřejmě vždycky možné, že to v televizi bude vypadat jinak nebo že se ta druhá deska nepovede, ale naživo to všechno (snad až na ta nedotažená aranžmá) fungovalo perfektně. Byl to pro mně v Ladí neladí nejspíš nejlepší slovenský koncert, co pamatuju. Asi proto, že to nebyla ta tradiční slovenská salašnická recese - opravdu už nechci v LN vidět žádný další Jobusův karpatský projekt!

Miou Miou

Miou Miou byli původně hlavní důvod, proč jsem na tenhle koncert šel, ale pak se mi po přestávce nechtělo z vyhřátého klobouku, takže zhruba polovinu koncertu jsem proseděl mimo hlavní dění. Asi to byla chyba, protože když jsem se pak přemluvil a zvednul, tak se subjektivně zvedla i kvalita koncertu. =) Pak už mi nepřipadalo, že je to taková pohoda jako na desce, ale že je to (v rámci stylu) docela nářez. Bylo to ale přece jenom něco úplně jiného než Dorota.

Miou Miou ve Fabricu
Miou Miou ve Fabricu (ukradení z ov-kluby.net)


Beseda

Beseda na LN mívá značně kolísavou úroveň a tahle kolísala poměrně silně. Miou Miou zpočátku ani nechtěli odpovídat, protože "ty kecy nebudou nikoho zajímat", ale Petr Fiala zakročil s tím, že "na tenhle pořad se právě dívají lidi, které ty kecy zajímají". Pak se skupina přece jen trochu rozmluvila a dověděli jsme se například zajímavost, že součástí koncepce bylo, že skoro všichni členové začali záměrně hrát na jiný nástroj, než na který hráli před tím.

Dorota Nvotová odvyprávěla svůj životopis a něco o tom, jak začala skládat, a pak už překvapivě spíš mlčela a místo ní debatovala její doprovodná skupina.

Hlavním zdrojem roztrpčení Petra Fialy tu noc byli kritici. Totiž publicisté. Na tom, že nejsou kritici, se všichni tři shodli. =) Padaly totiž především obraty jako "pozitivní přístup", "silné refrény" a "líbí se mi tam to cinkání" (to byl myslím Roman Jireš), což Filiho příliš neuspokojilo, takže začal klást ironické doplňující otázky, na které ovšem nedostával odpovědi. Pavel Ovesný se místo toho zaplétal do vlastní vět s neuvěřitelně vysokou frekvencí výskytu slova "jakoby" a nakonec padla i klíčová informace, že publicisté nic nekritizují, jen si tak píšou o věcech, které se jim líbí, aby je zpopularizovali.

Výsledkem bylo, že když se konečně vypnuly kamery a mikrofony, tak se slovenský bubeník naklonil nad stůl a pateticky oznámil, že ho beseda dost zklamala. Že myslel, že se od odborníků dozví něco zajímavého o hudbě, kterou hrají, ale že to bylo všechno hrozně povrchní. Tím začala zřejmě nejzajímavější část, ale protože se už netočilo, tak nic z toho v TV určitě nebude. Diktafon jsem s sebou neměl a taky bych nerad vynášel "tajné informace", ale pro zajímavost bych tu měl aspoň pár útržků (záměrně bez udání autorů):
"Hudebníci od nás z těch debat pravidelně odjíždějí zklamaní."
"Jak vás může Fiala kritizovat, že tam nemáte silné melodie, když Mňága taky nikdy žádné nemá?"
"My jsme vlastně jenom amatéři, ale když tady vidím ty lidi, kteří se tím živí, tak mám dojem, že ty rozdíly nejsou tak velké."
"Ono se řekne popík, ale ty vole my na tom pódiu potíme krev!"

V tom sporu o kvalitu besedy se ale nemůžu přiklonit ani na jednu stranu. Naprosto souhlasím s tím, že debata byla tentokrát obzvlášť povrchní, ale na druhou stranu je od autora jakéhokoliv díla naivní doufat, že mu někdo jiný vysvětlí princip jeho činnosti. Takové věci se sice občas stávají, ale to jsou naprosté výjimky, protože k tomu, abyste mohli něco opravdu dobře zanalyzovat, tak to musíte dokonale poznat. A málokdo z posluchačů s písničkou strávil alespoň tolik času, jako její autoři.

Další problém se týká toho úvodního citátu. Hudbu každý vnímá jinak a má na ni vlastní názor, takže za moudrost pak přirozeně považuje to, co souhlasí s jenom názorem nebo představou, kdežto to, co se s ní rozchází, je úplná blbost. Z toho je myslím zřejmé, že stát se všeobecně uznávaným hudebním kritikem je prakticky nemožné. ;)

The weather forecast

Pokud bych měl udělat nějakou podobnou předpověď o účinkujících, jakou vždycky chtějí slyšet pořadatelé, tak by to bylo asi toto: Miou Miou mají slušné předpoklady k tomu, aby se na klubové úrovni prosadili v zahraničním zahraničí, ale asi budou vždycky trochu bokem. Naopak pokud by toho samého chtěla docílit Dorota Nvotová, asi by se musela nejdřív hodně změnit, protože hudba je příliš "obyčejná", a určitě zapomenout na slovenštinu, ale pak už by to zase nebyla ona. Naopak na ČS území je na tom asi lépe. Už teď je vlastně takovou slovenskou Tori Amos a má potenciál k tomu, aby se někdy v budoucnosti stala národní institucí typu Hany Hegerové - ale to jen za předpokladu, že ji taková role bude bavit, což v jejím případě nemusí být úplná samozřejmost. =)

Jsem docela zvědav!
Okomentovat