Ozajstný Baumaxa

Vrbovské vŕby + Xavier Baumaxa
18.05.2006
Fabric
Ladí neladí



Tahle reportáž má úctyhodné zpoždění zhruba tří týdnů, ale ještě pořád mám (doufám) náskok před termínem odvysílání v TV, tak snad není příliš pozdě. =)

Na natáčení Ladí neladí jsem se vydal po delší pauze. Hlavním lákadlem večera byl pro mě samozřejmě Xavi, ale protože jsem poctivý návštěvník, tak jsem viděl i úvodní Vrbovské vŕby a dokonce i závěrečnou besedu. Prostě jsem toho viděl tolik, že jsem to ani nedokázal v rozumném termínu sepsat. =) Až teď.

Začalo se trošku později, než říkal plán. Snad se čekalo, jestli ještě nedorazí více diváků, kterých sice bylo více, než jsem se obával, ale méně, než jsem doufal.

Vrbovské vŕby

Jak už to tak v LN bývá, večer zahajovali Slováci. Už podle názvu Vrbovské vŕby se dalo tušit, že se jedná o další vrbovské hudební seskupení - a skutečně. Nejsem si úplně jistý, jaké je přesně personální propojení s Karpatskými chrbátmi a Vrbovskými víťazmi (povšimněte si pokusu o slovenské skloňování =), ale podobný duch tam rozhodně byl cítit. To samozřejmě myslím abstraktně, kdyby totiž čichový vjem souvisel s texty, tak bych asi na tomhle koncertě nevydržel, protože... ale o tom raději nemluvme.

Vŕby nastoupily na pódium ve strohých historických krojích a omluvily jednoho chybějícího (skutečně?) člena (zaskočila za něj figurína), že prý nemohl přijet, protože má zdravotní problémy. Údajně měl... ale o tom raději nemluvme.

Na první poslech mě zaujal celkový zvuk, protože Vŕby hrají na repliky historických lidových nástrojů, takže výsledek je někde na pomezí folklóru a středověké hudby, ale na druhý poslech (tj. asi tak po čtvrthodině) jsem trochu ochladl, protože hudebně si byly jednotlivé písničky bohužel poměrně dost podobné, střídaly přibližně jen čtyři různé formy doprovodu. To bylo proloženo srdečným lidovým humorem (i na hodnocení probíhajícího hokejového MS došlo) jak z odborářského plesu a především texty písniček, které... ale o tom raději nemluvme.

Ne, to nepůjde, texty prostě musím zmínit.

Vlastně si myslím, že jsou pro samotnou skupinu mnohem podstatnější, než hudba, ale jejich tématika byla poměrně úzká. Zpěvák Vrb sice tvrdil, že většina textů je původní lidová tvorba a prý to prostě patří k životu, ale přesto mi začalo být nápadné, že většina textů byla o hovně. A to myslím doslova! A pokud už v písničce nebylo žádné hovno, tak v ní aspoň někdo sral. Jednoducho vidiecká idyla.
Na druhou stranu nemůžu zamlčet, že zhruba v polovině koncertu se v publiku objevil i X.B. a vypadal, že ho Vŕby docela baví. (Jak později řekl při besedě: "Když jste zrovna zpívali písničku, kde nebylo nic hovnech, tak jsem z toho byl zklamaný.")

Já jsem ovšem po třičtvrtě hodině usoudil, že už jsem slyšel dost a přesunul se na druhou stranu Fabricu, abych zkušeným harcovníkům předvedl, jak mizerně se dá hrát stolní fotbal =), takže závěr koncertu jsem slyšel jen vzdáleně.

Xavier Baumaxa

Po krátké přestávce nastoupil na pódium Xavier v doprovodu perkusionisty Lennyho (jen v některých písničkách, mimochodem údajně to byl jejich třetí společný koncert) a dvou psů (fenek?). Ti sice na nic nehráli, ale později se ukázalo, že je třeba je také počítat mezi účinkující.
Xavi začal trochu nejistě a párkrát se v úvodu přehmátl (což komentoval slovně i rozpačitým vyplazováním jazyka), ale postupně se rozehrál, takže dál už všechno znělo tak, jak mělo, a rozehřál, což se v plném nasazení projevovalo vydatným rudnutím v obličeji. =)
Celý koncert pojal tak trochu jako své prozatímní best of, což je asi pochopitelné, ale přece jenom mě trochu mrzelo, že nepřišlo žádné nečekané překvapení. Naopak až na pár drobností X. poměrně přesně reprodukoval desky (takže hudbu vlastně nemusím vůbec komentovat =) - včetně přesného vypočítávání jmen v "Pozor, jazz" (to Jarek Nohavica ve "Fotbale" alespoň nepravidelně mění jméno toho, kdo "je nejlepší") - a vlastně i básničky (to bylo naopak velice plíhalovské =). Mám dojem, že za večer došlo jenom na jednu nevydanou písničku a jednu básničku (samozřejmě z cyklu Města s obligátním závěrem =).

Zrovna básničky ale příliš nezabraly (že by je všichni znali?), hlavně lidé s předstihem usazení na debatních místech v rohu klubu nerušeně debatovali, takže Xavier recitaci omezil. Ostatně jsem měl stejně dojem, že drzé hornické (ha-ha) publikum si z Xaviho trademarkových výpadů na rušící (ne)posluchače moc nedělá a klidně si rušilo dál, takže Xavi vypadal místy trochu bezradněji, než jsem čekal.

Na druhou stranu do koncertu pohotově začlenil výše zmíněné psy. Ti se mu totiž hned na začátku rozplácli za zády na pódium a vypadalo to, že se hned tak nenechají něčím rozptýlit. Chyba malého mostu! Celou dobu zřejmě číhali, a když se na pódium nenápadně připlížil kameraman, aby mohl Xaviho natáčet v detailu, tak se psi vymrštili a - no, bylo by efektní napsat, že kameramana zakousli, ale to bych musel lhát - začali na něho štěkat. Xavi byl zrovna uprostřed písničky, takže se nenechal rušit (když máte zesilovač, tak máte přece jenom určitou převahu =) a klidně zpíval dál, jenom do meziher stihl vsunout krátký pokyn: "Do rytmu, parťáku!"
Pak se kameraman trošku odsunul, a taky psi s na něj zřejmě čase zvykli, ale stejně asi po dalších dvou písničkách najednou Xavier oznámil: "Parťák taky trochu ruší, tak ho budu muset zavřít do auta." Pak psa lapil, do mikrofonu zamumlal "To bude jenom pět minut." a zmizel ze scény, takže celý klub včetně TV štábu pět minut spořádaně pozoroval opuštěné pódium. =) Po pěti minutách se opravdu vrátil bez psa a pěkně všechno dohrál.

Další oživení si nechal až na úplný konec. Asi největší hit "Ozajstný hip-hop" si samozřejmě nechal v záloze na přídavek, ale v té době už stál pod pódiem mezi lidmi a vypadal, že opravdu končí. Nakonec prostě nechal Lennyho na pódiu bubnovat, ze stojanu si dolů sundal mikrofon a se slovy "Ééé! - Pakárna! - ČT1... Díváte se na Pakárnu?" se s vervou pustil do rapování. To byl opravdu energický závěr!

Následná debata byla až nečekaně poklidná a pozitivní. Chlapík z Vŕb dlouze vyprávěl o tom, že o dudách by mohl dlouze vyprávět, ale že to neudělá. Veronika Koloušková Xaviho chválila tak, že on mohl odpovídat jedině citací "Su-pr, su-pr!" a objímat ji kolem ramen. Kromě toho padlo pár zajímavostí, jako že X. má opravdu kamaráda jménem Knor (to byla poznámka speciálně pro Petra Fialu), že se mu líbí všechno možné - třeba System of a Down, Iva Frühlingová, první dvě (!) desky Kryštof a další věci, které jsem zapomněl. A taky že text "Kultura je plná kultů" vznikl na základě nápisů na záchodě nějakého klubu, kde lidé postupně přidávali variace na úvodní nápis "Čechy Čechům". Nebo Xavi vysvětloval, že jeho texty se rozhodně netočí kolem orálního textu, jak mu někdo podsouval, ale že třeba "Penis" je podle autorského záměru o tom, jak se skejťáci triumfují, aby zapůsobili na holky. A všichni včetně Lennyho se vzájemně ujišťovali, že Xavi "fakt zní jako David Koller".

Nejvíce vzruchu nakonec přinesl neúspěšný pokus o umlčení dvojice, která se opět vesele bavila nezávisle na besedě (ale možná to souviselo s příliš slabým ozvučením místnosti - k tomu, aby člověk mohl sledovat debatu, bylo třeba opravdu špicovat uši, což časem přestane bavit), takže se k nim Xavi vrhnul a vnutil jim mikrofon. Ale pánové se nezalekli: "Podle mě to dneska byla špatná dramaturgie. Ti Slováci, ta hudba, to se nemůže nikomu líbit. A k Baumaxovi se vůbec nehodí." (Mimochodem je za to překvapivě nikdo nezmlátil. =)

Já předpokládám, že tahle kombinace byla sestavena hlavně kvůli používání vulgarismů v textech, ale je zvláštní, že ani po tomhle výpadu to nikdo z moderátorů přímo neřekl a jestli se nepletu, tak to za celý večer nezaznělo ani jednou. Asi autoři spoléhají na inteligenci diváků...

A byl konec.

Když při závěrečném focení (ochotně) J.S. prohodil, že je poměrně nový fanoušek ("teprve od Paskvilu"), tak Xavi kontroval "třeba za rok už budete staří fanoušci", čili je vidět, že svou hudební budoucnost (a popularitu) vidí pozitivně. Tak uvidíme - v televizi (co všechno se asi dostane do sestřihu?) i jinde.

Fotky můžete vidět už teď.