Dupendo

Nevím přesně čím to je, ale vždycky mě zajímá, co si "o nás" říkají v zahraničí, takže když jsem si všimnul, že polský TV kanál TVP Kultura (via Astra) dává Pupendo, tak jsem se usadil u televize v očekávání...v očekávání něčeho... no prostě v očekávání. =) A rozhodně jsem se dočkal!

Nejsem si jistý, jestli se termín "polský dabing" používá i v českém vnitrozemí, a tak to raději vezmu trochu zeširoka.
V civilizovaných zemích existují dvě základní metody, jak divákovi přiblížt cizojazyčný film - dabing a titulky. Obě metody mají své výhody i nevýhody. Titulkování nechává možnost vnímat originální zvuk a jazyk, ale vyžaduje více pozornosti při čtení titulků a obvykle se text krátí, takže se ztrácejí různé nuance. U dabingu je to pochopitelně naopak - divák dostane slova až pod nos ve svém jazyce a v plné délce, ale může se stát, že něco bude "ztraceno při překladu" a on už nedostane žádné stopy, jak vypátrat tu správnou verzi, a navíc dabing málokdy dosahuje zvukové kvality originálu.
Obě tyhle metody jsou v Polsku známé, ale z neznámých příčin se využívají minimálně. V Polsku totiž vládne zmiňovaný "polský dabing". V českých zemích se tenhle způsob používal snad jen koncem osmdesátých let u amatérsky dabovaných videokazet, ale díky Zdeňku Troškovi se přece jen trochu popularizoval (Slunce, seno a pár facek - nemýlím-li se), takže asi víte, jak to vypadá - původní zvuk se trochu ztiší a všechny dialogy souběžně čte jeden člověk, který se obvykle vyznačuje zvučným hlasem vhodným pro filmové týdeníky a minimálním hereckým zaujetím nevhodným pro cokoliv jiného. Nejsem si úplně jistý, co způsobuje popularitu téhle metody v polských televizích (Tradice? Cena se přece od titulkování příliš lišit nemůže!), ale rozhodně je tímhle způsobem možné zkombinovat všechny nevýhody dabingu i titulkování do jednoho nestravitelného balíčku - původní zvuk téměř není slyšet a přitom je text pokrácený a detaily se rozmazávají.

U Pupenda se samozřejmě tohle všechno vyplnilo. Sice se Pupendo i polsky jmenovalo Pupendo, ale jinak bylo zřejmě plné překladatelských oříšků.

Například když pan ředitel Břečka budil děti, tak ze "smraďochů" se stali spíše "lenivečci" a vlastně celý jeho ranní projev získal úplně jiný styl - původní poetika téměř zmizela. Ostatně pan ředitel se z neznámých důvodů ani nejmenoval "Břečka", ale "Brečka" - netuším proč, protože v polštině "ř" (píše se samozřejmě sprzeszkou "rz") existuje a u jiných jmen ho dabér normálně vyslovoval. Obvykle bývá velký problém s překladem nadávek, kde je třeba trefit tu správnou "sílu", ale to nakonec dopadlo celkem dobře. Jediný drobný nedostatek bylo asi to, že když se místo slova "prdel" ("Řekněte to!" =) používá polské "dupa", tak už to nemá tu zvukomalebnou sílu, ale s tím se asi nedá nic dělat. Horší bylo, že z celého filmu úplně vypadlo slovo "vole". Nedávno jsem se sice v diskuzi na Lidovkách dočetl (dal bych link, ale text zmizel během rekonstrukce webu Lidovek) odvážné tvrzení, že výraz "vole" je české specifikum (čili že je de facto nepřeložitelný), ale tím, že ho polský dabing důsledně ignoroval a nenahrazoval ho ničím, se z dialogů ztratila většina hovorového charakteru a drzosti. Například "Kolik je hodin, vole?" po upuštění stopek z okna ztratilo minimálně 20 % vtipnosti. (A možná bych šel až na 21,5 %. =)
Samozřejmostí, kterou ani nemá cenu pitvat, bylo to, že Márův hluchý syn, který z pochopitelných důvodů mluví hodně nesrozumitelně, byl dabovaný stejně jako všechny ostatní postavy (co na to Kenny?), nebo že Břečkova drmolená obžaloba komunismu byla polsky dvakrát zopakovaná s dokonalou artikulací, takže Márovy opakované stížnosti, že nerozumí, příliš nedávaly smysl. Taky veškeré blábolení "amerického světáka" Pavla Lišky dostalo jednotný, ale nesouvislý polský kabátek - ať už bylo v originále česky nebo rádobyanglicky.

Vzhledem k tomu, že pro Jana Hřebejka je použitá filmová hudba poměrně důležitá, byla taky škoda, že nedošlo na (mnou propagované =) titulkování textů písniček, ale to by v polské televizi mohl čekat jen nenapravitelný optimista.

Nakonec mě oproti předpokladům nejvíc zaskočily věci, které vůbec nesouvisely s dabingem, ale právě s Liškou.
Pupendo jsem sice zatím v českém znění viděl jen jednou, takže možná je to jenom můj zkreslený paměťový záznam, ale byl bych přísahal, že scéna, kde se mladý Mára vydává za kamarádku z Finska, byla určitě delší než minutu! V TVP z ní zbylo jenom uvítání ve dveřích a holá scénka "repráky here", všechny okolní dialogy se smrskly na naprosté minimum a zmizely i nenápadné "lesbické" narážky (aspoň mám pocit, že tam něco takového bylo...? =), které nakonec zhrzenou Liškovu postavu vyštvaly z bytu.
Stejně brutálně byla zkrácena i celá Liškova historka z vojny ("padina s vrutem"). Liškovi zbylo v autě jen pár vět a už musel rychle na kapotu nabrat příslušníka.
Naopak trochu překvapivě se v plné délce konala sexuální výchova v rodinně, zkoušení ve škole z pohlavních orgánů a nahá hádka před Rybalkem.

Tak či tak mě to krácení překvapilo. Vzhledem k tomu, že to byly poměrně dlouhé a ukecané scény, předpokládám, že to mají na svědomí sami autoři, kteří chtěli zahraniční diváky ušetřit zpracovávání dlouhých (a potenciálně špatně přeložených =) kusů textů, ale tohle už začíná vypadat jako trend. Když se u Tučňáků mění hudba pro americké publikum, nebo když Homer v arabských zemích nepije pivo, tak se to dá ještě pochopit, protože tam jsou ty kulturní rozdíly poměrně velké, ale že už to máme kulturně tak daleko i do Polska, to jsem nečekal. A v jaké verzi se vlastně Pupendo promítalo na Slovensku?