Letos o vánocích jsem byl obdarován knižním vydáním starých (starších než já =) dílu Lips Tulliana (je to zvláštní, ale sami autoři jméno Lips obvykle neskloňují), které vycházely v Mladém světě (1972-74), tak si neodpustím pár poznámek.
Knížka splňuje většinu toho, co slibuje, ale přesto jsem už na webu zaregistroval nářky, že je to podvod na kupující, protože je na mnoha místech inzerovaná jako barevná, ale ve skutečnosti je skoro celá černobílá a navíc je polovina stránek prázdných. A protože se prodává zatavená ve fólii, tak se nakupující doma diví. No, je to všechno pravda, ale přesto bych vydavatele omluvil.
Barva je samozřejmě daná tím, jak byl který díl původně udělaný - a je mimochodem zajímavé, že barevnost seriálu je značně nestabilní. Valná většina dílů je čistě černobílá, nepravidelně se objevují barevně kolorované díly a občas stránky kolorované (ehm) odstíny šedi - nikde ale není vysvětleno proč, čímž se dostávám k té "polovině prázdných stránek".
Zřejmě někdo ve vydavatelství Albatros totiž přišel s koncepcí, že jednotlivé díly komiksu budou vždy jen na pravé stránce dvojlistu, kdežto vlevo budou další zajímavosti týkající se daného dílu, takže knížka by neobsahovala jen samotný komiks, ale současně také dokument o jeho vzniku a vlastně i době. To by bylo fajn, ale v praxi to bohužel znamená, že levá stránka téměř vždy obsahuje jen dvouřádkový text, ve kterém čísle MS byl daný díl otištěn a jaké podklady byly použity pro tisk knížky, což mi připadá jako nevyužitá příležitost. Je samozřejmě možné, že by knížka vypadala výrazně jinak, kdyby k ní mohl Kája Saudek v současnosti něco přidat nebo okomentovat, ale i tak mi připadá, že by se souvisejících materiálů dalo doplnit mnohem více, protože mnozí pamětníci ještě žijí a doslov Tomáše Prokůpka nepokrývá zdaleka vše.
Mimo jiné nechápu, proč v knížce nedostal daleko více prostoru scénárista Jaroslav Weigel (dnes známý především jako herec Divadla Járy Cimrmana). V jeho případě je to o to podivnější, že přestože je v komiksu na několika místech dokonce nakreslený (obvykle po boku Káji Saudka), tak je jako scénárista v původních dílech uváděn vždy (tedy snad až na nějaké drobnosti - například iniciály J.W./K.S. na sloupu ve druhém díle =) "Holten". V doprovodných textech ale není jméno Holten vůbec zmíněno, takže to na první pohled vypadá, že se vydavatel knihy snaží zamlčet existenci třetího autora seriálu a na ten druhý se vynoří otázka, proč Jaroslav Weigel musel použít pseudonym. Nějaké teorie se sice nabízejí, ale bylo by pěkné, kdyby na tu otázku kniha přímo odpovídala a ona mlčí.
Je celkem pochopitelné, že se do knížky nedostaly dvě série Lipse Tulliana z osmdesátých let (Stříbrný poklad a Konec Sahrbergovy bandy), protože ty už stejně všichni fanoušci a sběratelé mají z masivní reedice z roku 1990 (150 250 výtisků!), ale připadá mi škoda, že se v knížce alespoň pro srovnání neobjevily neúspěšné díly z Mladého světa devadesátých let, protože se obávám, že ty hned tak samostatně vydány nebudou...
Pokud jste dočetli až sem a máte dojem, že text je příliš kritický, tak je to jenom proto, že samotný komiks vůbec nehodnotím - tahle česká klasika, která je současně poctou i parodií brakové literatury plnou vložených vtípků, se totiž dost dobře ani hodnotit nedá. =)
