2011-01-10

"Již tě zase mám, můj miláčku"

Kája Saudek + Jaroslav Weigel: Lips Tullian (Albatros 2010)

Letos o vánocích jsem byl obdarován knižním vydáním starých (starších než já =) dílu Lips Tulliana (je to zvláštní, ale sami autoři jméno Lips obvykle neskloňují), které vycházely v Mladém světě (1972-74), tak si neodpustím pár poznámek.

Knížka splňuje většinu toho, co slibuje, ale přesto jsem už na webu zaregistroval nářky, že je to podvod na kupující, protože je na mnoha místech inzerovaná jako barevná, ale ve skutečnosti je skoro celá černobílá a navíc je polovina stránek prázdných. A protože se prodává zatavená ve fólii, tak se nakupující doma diví. No, je to všechno pravda, ale přesto bych vydavatele omluvil.

Barva je samozřejmě daná tím, jak byl který díl původně udělaný - a je mimochodem zajímavé, že barevnost seriálu je značně nestabilní. Valná většina dílů je čistě černobílá, nepravidelně se objevují barevně kolorované díly a občas stránky kolorované (ehm) odstíny šedi - nikde ale není vysvětleno proč, čímž se dostávám k té "polovině prázdných stránek".

Zřejmě někdo ve vydavatelství Albatros totiž přišel s koncepcí, že jednotlivé díly komiksu budou vždy jen na pravé stránce dvojlistu, kdežto vlevo budou další zajímavosti týkající se daného dílu, takže knížka by neobsahovala jen samotný komiks, ale současně také dokument o jeho vzniku a vlastně i době. To by bylo fajn, ale v praxi to bohužel znamená, že levá stránka téměř vždy obsahuje jen dvouřádkový text, ve kterém čísle MS byl daný díl otištěn a jaké podklady byly použity pro tisk knížky, což mi připadá jako nevyužitá příležitost. Je samozřejmě možné, že by knížka vypadala výrazně jinak, kdyby k ní mohl Kája Saudek v současnosti něco přidat nebo okomentovat, ale i tak mi připadá, že by se souvisejících materiálů dalo doplnit mnohem více, protože mnozí pamětníci ještě žijí a doslov Tomáše Prokůpka nepokrývá zdaleka vše.

Jaroslav Weigel + Kája Saudek = Lips Tullian

Mimo jiné nechápu, proč v knížce nedostal daleko více prostoru scénárista Jaroslav Weigel (dnes známý především jako herec Divadla Járy Cimrmana). V jeho případě je to o to podivnější, že přestože je v komiksu na několika místech dokonce nakreslený (obvykle po boku Káji Saudka), tak je jako scénárista v původních dílech uváděn vždy (tedy snad až na nějaké drobnosti - například iniciály J.W./K.S. na sloupu ve druhém díle =) "Holten". V doprovodných textech ale není jméno Holten vůbec zmíněno, takže to na první pohled vypadá, že se vydavatel knihy snaží zamlčet existenci třetího autora seriálu a na ten druhý se vynoří otázka, proč Jaroslav Weigel musel použít pseudonym. Nějaké teorie se sice nabízejí, ale bylo by pěkné, kdyby na tu otázku kniha přímo odpovídala a ona mlčí.

Jaroslav Weigel + Kája Saudek = Lips Tullian
Je celkem pochopitelné, že se do knížky nedostaly dvě série Lipse Tulliana z osmdesátých let (Stříbrný poklad a Konec Sahrbergovy bandy), protože ty už stejně všichni fanoušci a sběratelé mají z masivní reedice z roku 1990 (150 250 výtisků!), ale připadá mi škoda, že se v knížce alespoň pro srovnání neobjevily neúspěšné díly z Mladého světa devadesátých let, protože se obávám, že ty hned tak samostatně vydány nebudou...

Jaroslav Weigel + Kája Saudek = Lips Tullian



Pokud jste dočetli až sem a máte dojem, že text je příliš kritický, tak je to jenom proto, že samotný komiks vůbec nehodnotím - tahle česká klasika, která je současně poctou i parodií brakové literatury plnou vložených vtípků, se totiž dost dobře ani hodnotit nedá. =)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Zdravím přátele v Saudku a připojuji jako komentář můj článek pro www.komiks.cz jako reakci. Filip Konečný

Lips Tullian poprvé v HD!

Lips Tullian - nejobávanější náčelník lupičů - ruku v ruce s Černým Filipem - je druhý zásadní počin nakladatelství Plus, odnože giganta československé, resp. české knihy - nakladatelství Albatros.
A to hned po legendárním díle Muriel a oranžová smrt. Lips je v případě Káji Saudka po Muriel jeho druhým komiksovým dítětem a jako správný otec si ho velmi hýčkal a utvářel více než dvacet let. První dva příběhy, jenž obsahuje zmiňovaná kniha a které vycházely v letech 1972-1974, následovaly další tři dobrodružství. Stříbrný poklad (1982), Konec Sahrbergovy bandy (1985), a labutí písní byl příběh z roku 1994 - Dobrodružství neohroženého náčelníka Černé roty, Filipa z Mengštejnu zvaného Lips Tullian, který se marně snažil navázat na legendární příběhy z let sedmdesátých. Pět let po revoluci byl však k nepoznání Mladý svět i Lips…
Aktuální vydání prvních dvou příběhů, jež doslova zaplavilo knihkupectví již 14. října oproti oficiálnímu termínu 18. října, jako by předznamenalo, jakou roli sehraje všemocná ruka trhu, která si rozhodně neláme hlavu (konec anatomických příměrů:) s následky svých činů.
Přehnaně velká očekávání mají totiž za následek, že kniha nezmizela z pultů takovým mžikem, jako Oranžová smrt nebo autorova monografie. Na druhou stranu pozitivní na této skutečnosti je reálná a současná přítomnost Káji Saudka na pultech knihkupců. A o to přeci všem zúčastněným na této knize - tedy kromě obchodníků, jejichž snem je vše prodat pokud možno okamžitě - šlo!
Kniha je luxusně vypravena na 150g retro papíru munken pure, evokujícím dobové vydání Mladého světa. Hlavním úskalím byla skutečnost, že šestina originálů (osm Lips + dva Černý Filip) z 59 celkových je v rukou neznámých sběratelů. Připočteme-li pak hrůzostrašný stav československého polygrafického průmyslu tehdejší doby na počátku 70. let, máme tu oříšek, který rozlousknout nebylo vždy jednoduché, na barevný stranách je rozdíl mezi použitými podklady bohužel znát. I když snaha byla veliká, jako celá Afrika…
Druhá a bohužel neovlivnitelná skutečnost byla při přípravě knihy také indispozice Jaroslava Weigela, který původně měl, ale bohužel nemohl, vypravit levé strany knihy svými postřehy, skicami a příběhy, pojícími se k jednotlivým stranám. Atmosféra kolem smutného skonu (v neděli 6. června 2010) a pohřbu Ladislava Smoljaka k rozpoložení scenáristy a Smoljakova souputníka z Divadla Járy Cimrmana také rozhodně nepřispěla. Rozlícené reakce několika neinformovaných čtenářů na webových diskuzích podezírajících nakladatele ze snah uměle navýšit počet stran a tím i cenu knihy, působí v tomto kontextu nepatřičně.
Ale zpět ke knize samotné. Vlastnit knihu Lips Tullian znamená hýčkat klenot jak výtvarný, tak polygrafický. Jedná se rozhodně o nejkrásnější publikaci, která kdy od Káji Saudka vyšla. Kvalitní retuš spolu se skeny vysokého rozlišení, které poskytl nakladatelství (zdarma!) archivář Káji Saudka, byly výbornými podklady pro neméně vynikající DTP. Výsledná nekomprimovaná PDF nalezla v rukou tiskárny pravé zhodnocení. Prostě, co se mohlo povést na poli polygrafie, to vyšlo na výtečnou a na knize je to více než patrné. Trumfnout tuto publikaci může už jen v budoucnu její dotisk se všemi dohledanými a v současnosti bohužel chybějícími - originály, doplněné materiály scenáristy Jaroslava Weigela. Toto je však zatím pouze v oblasti snů. Snad se jednou vyplní…

+/-

+ skvělé rozlišení tisku, kvalitou několikanásobně převyšující ten z let 1972-1974 a tedy možnost fakticky poprvé spatřit - téměř po 40 letech - toto veledílo Káji Saudka v jeho celé kráse
+ několik skvostných bonusů, např. fiktivní erotická obálka MS a další zmínky o Lipsovi v autorově tvorbě
+ kniha celkově působí krásně a také krásně voní:)
+ v neposlední řadě je zásadním počinem z hlediska československého resp. českého výtvarného umění

- chybějící doprovodné materiály scenáristy Jaroslava Weigela

Gunny řekl(a)...

Díky za doplnění - indispozice pana Weigela mnohé vysvětluje. Stížnosti by určitě ubylo, kdyby něco z pozadí příprav bylo někde v knize alespoň naznačeno...