Ladí neladí
Youcoco + Please The Trees
5.2.2009 Fabric Ostrava
Večer celkem tradičně zahajovala slovenská strana v podobě dvoučlenné dívčí/mladoženské squadry Youcoco a bylo to celkem netradiční - totiž myslím na poměry Ladí neladí, protože například z pohledu PJ Harvey by to asi až tak netradičně nepůsobilo. =) Obě slečny se nerozpakovaly a suverénně nám začaly předvádět, že své nástroje (kytara a baskytara) zvládají na solidní začátečnické úrovni, že se obě neúspěšně učí bubnovat a že jedna z nich velice slušně zpívá a překvapivě se ukázalo, že tahle směs dílčích nedostatků dohromady vytváří (téměř) dokonale fungující celek. I když taky je možné, že kromě toho výčtu působily ještě některé nehudební složky, protože jak jsem se dověděl, tak Youcoco jsou prý tak sexy, že by si daly říct i některé posluchačky v publiku. Tomu by možná napovídala i skutečnost, že si z hudby nic konkrétního nepamatuju, ale vím jistě, že to působilo úpřímně, takže to prostě nemohlo být špatné. =)
Youcoco navíc zřejmě pozitivně ovlivnily i můj dojem z koncertu Please The Trees, protože najednou o to víc vyniklo, že pánové opravdu umějí hrát! Po personálních změnách, které později vysvětlovali v debatě (studijní přestávka a podobně), teď hrají v klasické rockové čtyřčlenné sestavě (g+g+b+d), ale i tak ve Fabricu hravě vyplnili veškerý hudební prostor (ať už to znamená cokoliv =). Přitom PTT nejsou zrovna můj šálek čaje a u jejich nahrávek obvykle jen pokývám hlavou a postupuju dále do vozu, ale tenhle koncert byl příjemný a navíc určitě lepší než sedět zamčený v šatně po basketbalu. (Omlouvám se za soukromou narážku. =)
Debata po koncertě byla tentokrát docela vtipná. Ondřej Formánek s Luďkem Staňkem se dlouze dohadovali o tom, do kterého amerického města která skupina patří (konkrétní jména jsem naštěstí zapomněl) a nakonec se dobrali toho, že Youcoco zní velice moderně a že dokonale trefily aktuální hipsterskou (následný výklad tohohle slova moderátory asi úplně neuspokojil =) vlnu z New Yorku, což dievčence trochu zaskočilo a začaly vysvětlovat, že o New Yorku nic neví, protože pocházejí z vesnic u Trenčína, a že takhle hrají, protože to líp neumí. Jejich rodák Mišo Kaščák se ale nechtěl nechat dát: kdyby prý přidaly elektroniku, tak by zněly jako The Ting Tings a taky nechápe, proč někdy nezpívají společně. "Hm, to bysme možno mohli, ale my máme iba jeden mikrofón a na dalšie vybavenie nemáme peniaze." Byla to vlastně pěkná ukázka jednoty autora a jeho díla - holky prostě odpovídaly stejně jednoduše, jako zněly. =)
Podobný efekt se ostatně projevil i u PTT. Ti pro změnu mluvili o tom, jak je důležitá harmonie mezi členy skupiny, jak se ovlivňují a jak je inspirativní chodil v létě kolem řeky a na obnažených kamenech nacházet stopy měnící výšky hladiny. Kromě toho pochválili holky, že to bylo fajn, a ty jim na oplátku oznámily, že začátek a konec PTT se jim líbil, ale mezitím to byla nuda. Václav Havelka si ovšem zachoval svou vnitřní harmonii: "Já chápu, že to někomu může připadat monotónní, ale mně třeba, když se něco opravdu líbí, tak mi tam monotónnost vůbec nevadí." Moderátoři se z něj pak ještě snažili vydolovat nějakou kontroverzi na téma angličtina, protože "opravdové emoce se dají naplno vyjádřit jen v rodném jazyce", ale Vašek statečně odolával s tím, že nechápe, na co se ho ptají, a že vždycky poslouchal anglicky zpívající písničkáře. Nakonec došlo i na hlavní téma týdne: melodie nebo slova? "Nejdůležitější je mít dobrý text - jinak bych se ubrnkal, protože dobrých slov je míň než melodií."
Pak už stačilo, aby Rodriquez oběma skupinám zavěštil, že se musí pokusit alespoň o nějaký průnik do zahraničí, protože jinak je hraní do zdi otráví, a mohli (a měli) jsme jít domů...
(Konkureční reportáž a fotky najdete na ov-kluby.net.)
Žádné komentáře:
Okomentovat