Otcovi chlapci v komoře

Tata Bojs + Ahn Trio
smetana tour
DK Ostrava 3.11.2008

Osud - ve formě shody několika okolností - tomu chtěl, že jsem se v pondělí ve večerních hodinách dostavil na koncert Tata Bojs a Ahn Tria v divadelním sále ostravského kulturáku. S Tata Bojs mě stále spojují nostalgické vzpomínky a naopak rozdělují všechny ty koncerty, na kterých jsem byl, ale nakonec jsem si řekl, že zrovna tu akustickou verzi koncertu jsem ještě neviděl (Nekonečnou stanici jsem naživo nepotkal) a jindy asi hned tak v Ostravě neuvidím, a risknul to. Navíc se před koncertem už nedaly koupit lístky (vyprodáno bylo v podstatě už ráno), což exkluzivitu celé akce ještě zvyšovalo. ;)

Před koncertem jsem se za sebe obával (skoro) nejhoršího, ale nakonec se ukázalo, že zbytečně. Koncert začal téměř včas a od počátku měl příjemnou atmosféru. Tata Bojs vybalili všechny hity, Ahn Trio přizvukovalo, mezi písničkami se mnohojazyčně žertovalo, došlo i na velmi komorní vsuvku i pouťovou atrakci v podobě Mardoši s velkým bubnem a nakonec na nezbytné focení publika. Byl to prostě příjemný večer, ale ne všechno bylo ideální...

Asi chápu snahu zachovat aranžmá poměrně jednoduchá a nezahltit je smyčci, ale často se mi zdálo, že Ahn Trio místo hudby hralo spíše zvukové efekty, takže aranžmá nakonec působila jednodušeji než originály a tenhle hudební rozměr pak písničkám trochu chyběl - zvlášť když ty další rozměry jsou poměrně malé.

Ono je pěkné udělat komorní vystoupení, kde "vystoupí na povrch syrová krása samotných písniček", ale napřed musíte nějaké písničky mít a především starší věci Tata Bojs typické písničky nejsou - tedy rozhodně ne Toreadorská otázka (přestože ta byla slušně vystavěná i v té akustické podobě) a takové Jaro nebo Lasičky taky zrovna nepřekypují melodickými nápady nebo textem (párkrát zopakujeme tři čtyři slogany a balíme), takže Tata Bojs prostě hra na folkové písničkáře nemůže úplně projít.

Nepochopitelný (i pro diváky na místě) byl taky závěrečný přídavek: "To jsme si nerozuměli. Můžete si vybrat, co vám zahrajeme, ale něco z toho, co už jsme hráli, protože v téhle sestavě už nic jiného fakt neumíme." Myslím, že by místo toho bývalo vhodnější natrénovat jakoukoliv jednoduchou hříčku. Originalita by v takovém případě byla určitě zajímavější než téměř identické opakování některé z přechozích písniček (v Ostravě to byla Šťastnější).

Dohromady to bylo prostě fajn, ale ne skvělé, takže to všeobecné mediální nadšení kolem smetany úplně nechápu - ostatně stejně jako závěrečné povstání publika a standing ovation. Doufám, že to bylo myšleno jako součást hry na umělecký koncert v divadle, ale nejsem si tím úplně jistý. Bohužel.

(Fotky viz ov-kluby.net)