2006-05-06

Když dva dělají něco jiného

aneb Řekni mi co neposloucháš a já ti řeknu jaký nejsi

Dneska (přesněji řečeno celý tento týden) jsem se nemohl rozhodnout, z kterého konce tenhle zápis začít, ale bez začátku se nedá pokračovat, takže začneme trochu oklikou a výkop (na fotbal taky trochu dojde) svěřuji Katie Melua, se kterou bych mimochodem skoro mohl slavit narozeniny. (Myslím den, s rokem by to bylo horší. =)
V poslední době mě totiž docela zaujal její klip písničce "Nine Million Bicycles". V Anglii sice singl vyšel už někdy na podzim, ale kontinentální média mají v tomhle případě "mírné" zpoždění. (Znáte to - není turné, není publicita.)
Vlastně je to docela obyčejná pohodová popová písnička s velkým množstvím akustické kytary a s trochou orientální píšťaly, ale hlavně je to roztomilost sama. Roztomilá je Katie, roztomilý je text a roztomilý je i ten klip, ve kterém skoro celou dobu sledujeme, jak Katie cosi vleče po zemi celým šírým světem, až skončí zase na pikniku v parku, odkud na svou cestu vyrazila. (Ostatně klip "Nine Million Bicycles" je k vidění i na webu.)

Shodou okolností (tedy pokud se tak dá říkat koncertu v Rakousku =) se Katie někdy minulý týden objevila na GoTV v jejich kmenovém pořadu "Hosted by..." a mou důvěru nezklamala. =)
Postupně vybrala tyhle písničky: Björk: All Is Full All Love (režie Chris Cunningham), Travis (zapomněl jsem co), The White Stripes: Seven Nation Army (Michel Gondry), Fatboy Slim: Praise You (Spike Jonze), Radiohead: No Surprises, Jack Johnson: Taylor (klip zahrnuje Bena Stillera), Athlete: Wires (moc pěkné), Tracy Chapman a pořad podle zvyklostí ukončila vlastní (tedy tou cyklistickou) písničkou. (A já jsem skoro jistě ještě na něco zapomněl.)
Z mého pohledu slušná a konzistentní dramaturgie, která navíc pěkně koresponduje s tím, jaké písničky sama hraje. Navíc některé z nich jsem viděl poprvé, takže jsem ochoten tolerovat, že o Travis tvrdí, že jsou z Anglie a že Gondrymu říká "Majkl". =)

Samozřejmě ne vždycky to vypadá takhle, protože pořad je hodně závislý na tom hostovi, který třeba při natáčení nebyl zrovna v hovorné náladě, ale stejně je mi tenhle osobní přístup sympatický. Host dostane mikrofon, namíří se na něj kamera a zbytek je plně na něm.

Na druhé straně tu máme Óčko.

Tam před časem začali vysílat pořad Jak já to vidím, kde jsem se ale při letmém sledování zatím dočkal jenom samých zklamání.
Zřejmě se to odvíjí už od toho, že písničky nevybírá host, ale moderátor Jakub Kuba (alespoň že to není někdo úplně jiný - viz Kapna), takže hosté musí komentovat to, co dostanou přiděleno.

Z toho, co jsem náhodně viděl, byla nejlepší asi Yvetta Blanarovičová, kterou u klipu Gwen Stefani "Rich Girl" zaujal "ten tým lidí, kteří na tom dělali" a u "Snadné je žít" MIG21 hrozně chválila, protože "Jirka Macháček je fakt výborný", ale "doma bych si to nepustila".
To Jiří Krampol předvedl monolog na téma "Proč české skupiny nezpívají česky? Pokud chtějí za každou cenu prorazit ven, můžou to přece nazpívat ve dvou verzích." Je samozřejmé, že po tomto plamenném projevu musela celý pořad uzavřít anglická písnička. =)
Obzvlášť povedený byl pro změnu Antonín "Vršovický dloubák" Panenka, kterému moderátor servíroval klipy s fotbalovou tématikou a Tonda kontroval komentáři jako "Ten refrén znám, ale to bylo i v nějaké jiné písničce, ne?" (Chumbawamba: Top of the World), případně "Já jsem taky zpíval v jedné fotbalové písničce. To byla možná úplně první u nás. Jmenovalo se to 'Zelená je tráva'."

Óčko na to jde prostě jinak. Zatímco GoTV dává méně známým interpretům možnost představit se pomocí svých oblíbenců, takže ten stylový rozptyl je samozřejmě menší ("co se mi opravdu líbí"), tak Óčko charakterizuje libovolné celebrity pomocí jejich vzdálenosti od hudeních orientačních bodů, které určuje dramaturg, takže to jde do větší šířky, ale není to tak přesné a osobní (je to spíš "jak moc se mi co nelíbí").

To mi nepřipadá úplně ideální. Klipy, které hosté dostávají přiděleny, jsou sice vybírány poměrně logicky, aby jim přihrály (tedy jak kdy =), ale proč si je host nemůže jednoduše vybrat sám? Vzpomínám si, že kdysi někdo z vedení Óčka vysvětloval, že "databázi klipů nebudeme zveřejňovat, protože to je pro hudební televizi důvěrná informace." - že by? Nebo že by byl problém v tom, že si hosté v archivu Óčka prostě nevyberou to, co by opravdu chtěli? Jenomže má vůbec smysl zvát hosty, kteří jsou úplně nekompatibilní s hudební dramaturgií Óčka, protože prostě poslouchají buď něco úplně jiného (dechovku, jazz, ...), nebo neposlouchají vůbec nic?

Co takhle příště do studia Ligy mistrů pozvat třeba Pavla Šporcla, aby nám přiblížil své názory na organizaci obrany AC Milán? Nebo raději rovnou Lindu Rybovou do pořadu Jak na ryby? =)

Asi to bude prostě v tom, že GoTV je stanice pro (německy mluvící) hudební fanoušky, takže vystačí s hudebníky, kdežto Óčko se snaží být pro všechny ("malý trh", atd.), a proto tam jsou ty nehudební celebrity - aby přiblížily něco tak exotického a cizorodého, jako je současná populární hudba, našim papučovým televizním divákům.

Papuče - ilustrační foto =)

PS: Mimochodem, když jsme u těch klipů na přání, co takhle Datatransfer?

PPS: Příští týden budu pryč, takže v té době ode mě nečekejte žádné další komentáře.
Okomentovat