"I get no doubt"

Nechybělo mnoho a touhle dobou jste si tu mohli přečíst nezáživný seznam desek, které jsem za poslední dobu slyšel a na které jsem si nedokázal vytvořit koherentní a publikovatelný názor. Sice jsem si pořád říkal, že by to nebylo dost čtivé a nikomu by to nic nového nepřineslo (na tohle přece máme Audioscrobbler, přesněji řečeno pár měsíců - pokud zrovna funguje - už vlastně Last.fm, Karle), ale pořád mě nenapadalo nic, co by stálo za zmínku. Až teď. =)

Během posledního týdne jsem totiž zaregistroval určitý trend. Pokud píšete na českém internetu o hudbě, tak už začíná být považováno za samozřejmost, že ve svém textu za něco poděkujete Pavlu Smutnému. Tato šedá eminence české hudební blogosféry sice nemá vlastní hudební blog a ve své publicistické činnosti se často omezuje na skromný podpis "ps", takže mnohý webdesigner s šestiletou praxí o její existenci vůbec nemá tušení (pardon - narážka pro zasvěcené =), ale přesto je zřejmé, že se u Pavla sbíhají všechny publicistické nitky.
Jak už asi tušíte, tak i já chci právě poděkovat Pavlu Smutnému. V mém případě to je poděkování za tohle téma.

Začalo to nějak takhle:
"Handle Me od Robyn je švédské Du dolů. ;-)"
"Že by? =) (...) Mi to spíš připomíná Čo o mě vieš. =)"
"Ale začít popovou písničku tím, že někdo zmlátil svoji holku, asi není úplně běžné."
"Aha. =) (...) Já jsem zrovna tomu začátku moc nerozuměl a něco takového jsem tam nečekal."

Dál se debata stočila trochu jinam (na hovorové obraty v textech), ale téma už se vznášelo ve vzduchu a oklikou přes Death Cab for Cutie se zase vrátilo.
Ta hlavní otázka zní asi takto:

Kolik Čechů OPRAVDU rozumí anglickým textům?

Mě totiž například fascinuje, jak mnozí stálí autoři NMM v recenzích rozhazují plnými hrstmi úryvky textů a tváří se, že rozumět textům je samozřejmost.

Pokud to ale začnu posuzovat podle sebe, tak to asi samozřejmost nebude. Já mám totiž texty docela rád a považuju je podstatnou složku písničky. Navíc si o sobě myslím, že umím anglicky poměrně dobře (ha! =), ale pokud začnu vzpomínat na různé anglické písničky, tak se ukáže, že si pamatuju spíš jednotlivé zaslechnuté věty nebo spojení, ale málokdy jsem schopen říct, o čem je celý text - na to bych se musel při poslechu opravdu soustředit na text a ani pak by nebyl výsledek zaručen. Je to "práce" navíc, do které se mi jako posluchači obvykle nechce. Oproti češtině, kde to jde samo, tam prostě pořád cítím nějakou bariéru a ať dělám co dělám, tak v Anglii prostě nejsem doma, ale nanejvýš na návštěvě.

Další drobností k tématu bylo, když jsem se náhodou při čtení anglické fotbalové reportáže dověděl, jaký text je doopravdy v refrénu notoricky známého hitu Tubthumper od Chumbawamby. Já jsem tam všechny ty roky slyšel něco jako "I get no doubt". Sice to nedávalo nějaký "jó smysl" (tentokrát Nohavica za pětset), ale kdo by po tom pátral, že? Zvláště když se tam pak začne vypočítávat to pití - to přece nemůže být text, který by stál za pozornost! =) Jenomže najednou jsem uviděl ten správný text napsaný před sebou. Byl poněkud jiný a navíc dával smysl. (Sice to pořád nebyl ten "jó smysl", ale budu chvíli předstírat, že nejsem hnidopich. =) To zjištění mnou otřáslo až po kolečka židle, na které jsem v tu chvíli seděl.

Teprve pak mě napadlo zkusit Google a trochu mi to spravilo náladu, protože jsem okamžitě našel stránku s přeslechnutými variantami písničkových textů a Tubthumper si v množství chyb nestojí špatně, takže v tom evidentně nejsem sám! =)
Ostatně jak jste na tom s tím refrénem vy?

Nakonec jsem během filozofování s P.S. nad srozumitelností Mňágy pro Maďary a James pro Čechy nebo hledáním významů v textech R.E.M. a Richarda Krajča (tam se ale i česky dá "slyšet" ledacos =) přišel s myšlenkou kategorizace posluchačů textů podle množství zpracovaných informací:

nic
- hluší a cizinci bez znalosti jazyka jsou na tom z hlediska obsahu textu zhruba stejně
část slov
- nahluchlí rodáci a cizinci s dobrou znalostí jazyka si odnesou mlhavou představu o náladě textu
všechna slova
- rodáci a cizinci s výbornou znalostí jazyka jsou schopni vnímat o čem to je
všechna slova i reálie
- inteligentní rodáci a geniální cizinci sžití s cizí kulturou vstřebávají zážitek všemi póry =)

Ta tabulka je samozřejmě úplně na houby, ale snad je tam vidět, že k opravdovému porozumění textu písničky je toho třeba poměrně hodně a to nám třeba autor nemusí ani naznačovat, že "se chce stát trpaslíkem". (Ha! Tak teď jsem si tu argumentaci podepřel pěknou ukázkou nepochopitelnosti pro cizince neznalého české filmové klasiky! =)

Řešení pro TV diváka je nasnadě - titulkovat písničky!
Je zvláštní, že se tohle jednoduché opatření zatím téměř nikde nepoužívá. Přesto výjimky existují - například Viva má nejen pořad, kde průběžně zobrazuje originální texty pro karaoke, ale čas od času i nějaký ten překlad přijde. Vcelku pochopitelně to je ale překlad do němčiny, takže český divák se toho zase tak moc nedoví. =)
I u nás se ale blýská na lepší vzdělávací časy - včera zmiňovaný koncert Franz Ferdinand byl odvysílaný včetně českých titulků! (Aspoň pokud to můžu posoudit podle posledních deseti minut, které jsem viděl. =) Už tak neobvyklá událost se tak dostala do tak nadoblačných výšek, že programová změna kvůli prodloužení Davis Cupu a odsunutí koncertu do "pozdních nočních hodin" bylo nevyhnutelností, která mnoha diváky ušetřila před náhlou přemírou vjemů. Ale zřejmě je vhodnější začínat pozvolněji - uvidíme příště!
(Samozřejmě přeháním kvůli dramatickému efektu - myslím, že pár titulkovaných koncertů už jsem viděl, takže zase takový šok to nebyl. =)

Celou tuhle nezaostřenou úvahu bych měl nejlépe uzavřít nějakým textem a jako použitelný příklad mě napadla ne-až-tak-notoricky-známá (jak kde =) písnička od projektu Dntel. Asi hlavně proto, že text mě zaujal na první poslech - například bez většího úsilí jsem rozuměl jeho větší části =), ale pár věcí jsem rozlišil teprve po tom, co jsem si text vygoogloval. No a taky už jsem tu jeden text od Dntel měl. =) Jinak tam ale nejsou žádné jinotaje nebo komplikované básnické obrazy, takže ideální studijní materiál.

Dntel: (This Is) The Dream of Evan and Chan
(Jimmy Tamborello / Benjamin Gibbard)

It was familiar to me, the smoke too thick to breathe
The tile floors glistened, I slowly stirred my drink
And when you started to sing, you spoke with broken speech
That I could not understand and then you grabbed me tightly

I won't let go, I won't let go
Even if you say so, oh no
I've tried and tried with no results
I won't let go, I won't let go

He then played every song from 1993
The crowd applauded as he curtsied bashfully
Your eyelashes tickle my neck with every nervous blink
And it was perfect until the telephone started

Ringing ringing ringing ringing ringing off . . .

Pokud se cítíte opravdu silní v kramflecích, tak mi řekněte, kdo jsou sakra Evan a Chan?! (Ale bez Googlu! =)