2014-04-29

Hudební padělek

:·:fold - rɪˈkʌvərɪ (Recovery) (2014/04)

Jednou z desek, se kterými jsem vyrostl, je e.p. Counterfeit (1989) Martina Gorea z Depeche Mode. Nahrál ji v době, kdy Depeche Mode měli pauzu, ale protože si prý své autorské písničky šetří pro domovskou skupinu, tak na to e.p. nahrál cover verze cizích písniček, které má (měl?) rád. (A později si to zopakoval s Counterfeit2 (2003).) Ta koncepce se mi vždycky líbila a tak je tu podobný (tedy koncepcí, o kvalitě raději nemluvme =) produkt vzniklý pod mým vedením. Trvalo to samozřejmě déle, než by bylo vhodné (za poslední dva roky se v těch písničkách téměř nic nezměnilo) a asi by to ani nemělo být pod hlavičkou 5fold, ale kdo má ta jména projektů pořád vymýšlet... =}

Tonight Is Forever (Pet Shop Boys cover)

Můj vřelý vztah k téhle písničce pramení z toho, že to byla zřejmě první anglická písnička, kde se mi povedlo bez většího úsilí odposlechnout celý text. Asi k tomu přispělo i to, že ji PSB nahráli ve dvou velmi rozdílných verzích: poprvé na na svou první desku Please (1985) a podruhé jako pomalou muzikálovou písničku s orchestrem na album Lisy Minelli (1989), takže jsem měl více materiálu ke srovnání - což ostatně platí i pro tuhle nahrávku, která decentně a poměrně rovnoměrně krade z obou verzí. =) (nahráváno a upravováno v letech 2004-2012)

Lucky Boy (The Loners cover) [Fake Blake version]

Tohle je vlastně opravný pokus na stejné výšce. Pamětníci si jistě vzpomenou, že k filmu Samotáři (2000) proběhla remixová soutěž a že nejlepší vybrané remixy nakonec vyšly na druhém CD se "soundtrackem". Té soutěže jsem se tehdy zúčastnil, ale na CD se můj výtvor nedostal, což - vzhledem k tomu, že jsem ho dělal v Impulse Trackeru - pro mě nebylo velkým překvapením. =)

Původní stopy se mi ale stále povalovaly na disku, a tak jsem se po letech pokusil o druhý remix, který se ovšem taky příliš nezdařil. Z původních stop totiž nakonec v mixu nic nezbylo a jejich místo zabrala myšlenka "jak by to asi znělo, kdyby to nahrál James Blake". No, takhle asi ne, ale snaha byla... =) (2011)

The Bottom Line (Depeche Mode cover)

Od DM jsem rozhodně musel vybrat některou z písniček, kterou zpívá Martin Gore, a opět rozhodla srozumitelnost textu. =) První, ne zcela dokončenou verzi, jsem nakonec nechal být, protože byla přebasovaná, a na jejích troskách vznikl v podstatě remix, který je pro změnu asi dost přeprodukovaný a zvukově nepřehledný, ale už mě to předělávání přestalo bavit. ;) (2012-2014)

The Strangest Weather (Strictly Blues cover)

Na závěr tu máme mírnou předělávku projektu, který se nestihl proslavit, protože ukončil činnost po jediném dni nahrávání. =) Znalci jistě hravě uhodnou, čí aranžmá je tady neúspěšně okopírováno. (2011-2014)

2014-04-26

Barevná princezna

Nedávná televizní premiéra "remasterované" verze pohádky Tři oříšky pro Popelku vyvolala mimo jiné přízrak jménem "barevná verze Pyšné princezny". Různí lidí se v diskuzích ujišťují, že tu barevnou (přesněji řečeno dodatečně kolorovanou) verzi kdysi viděli, a leckdy přidávají i další detaily tak vehementně, že jsem dostal chuť jim nějaký ten důkaz vyrobit. ;)

Mnozí laici jsou stále přesvědčeni, že existuje nějaký trik, jak k černobílému snímku dopočítat původní barvy, což je ale bohužel nemožné. Pro záznam barvy se používají různé matematické systémy, ale vždy se skládají nejméně ze tří složek (RGB = červená, zelená, modrá, YUV = jas a dvě barevné složky, HSL = odstín (pozice ve spektru, atd.), sytost a světlost), kdežto černobílá hodnota je jen jedna. Při převodu ze systému YUV se tedy použije jen jas a dvě složky se jednoduše "zahodí", u ostatních systémů se černobílá hodnota spočítá jako vážený průměr (jednoduchý průměr obvykle nestačí ani u RGB, protože zelenou barvu vnímá oko citlivěji než červenou a mnohem citlivěji než modrou), ale v každém případě se dvě třetiny informace nenávratně ztratí.

Ne zcela přesná ilustrace ukazuje, že mnoha barevným odstínům může odpovídat jediný odstín šedé

Chybějící barevnost tedy není schopen spolehlivě doplnit žádný automat. Vždy je (zatím) potřeba člověk a pokud možno také nějaký archiv. Člověk nebo nějaký algoritmus detekující tvary totiž může poměrně (!) snadno doplnit barvu lidské pokožky, trávníku nebo oblohy, protože ty jsou vždy téměř stejné, ale barva šatů, maleb na stěnách a podobných prvků se spolehlivě odhadnout nedá, a pak je potřeba chybějící informace někde dohledat.



V případě Pyšné princezny se do dnešního dne dochovaly některé šaty, ale obávám se, že dohledat úplně všechno je (a bude) nemožné i v barrandovském archivu, takže přichází na řadu ruční práce a barevná loterie.

Původní černobílé políčko filmu
Černobílý originál

Poměrně odfláknutá =) barevná maska - v ideálním případě by měla být přesnější, ale oko je k barevnosti naštěstí poměrně tolerantní a barvy blízkých objektů se i ve skutečnosti částečně odrážejí a mísí
Barevná maska

Kolorovaný výsledek
Barevná verze

Pokud se někdy někdo skutečně pustí do kolorování celého filmu, tak mu přeju především hodně trpělivosti... =)

Edit 3.2.2017

Různé algoritmy na automatické dobarvování černobílých obrázků samozřejmě existují, ale donedávna byla kvalita jejich výstupů dost problematická. V poslední době se ale objevují nové projekty, jejichž výsledky vypadají překvapivě dobře. Zatím nejlepší je zřejmě tenhle experimentální japonský projekt (Satoshi Iizuka - Edgar Simo-Serra - Hiroshi Ishikawa).

Ani on samozřejmě není schopen v pravém slova smyslu rekonstruovat původní barvy, ale snaží se je doplnit pomocí neuronové sítě, která už dříve analyzovala řadu různých barevných obrázků. Algoritmus je schopen "poznat", co je obloha, co tráva a co lidé, a podle toho plochy obarvit. Výsledky jsou barevné a barvy působí věrohodně, ale stále se jedná pouze o odhad, takže například barvy látek se mohou dost výrazně lišit od původní reality. Přesto se dá říct, že kvalita vzniklých barevných obrázků je za ideálních podmínek zhruba stejná, jaké by dosáhl zkušený grafik, který nemá při práci k dispozici srovnávací barevný archiv. Dá se tedy očekávat, že se poměrně brzy objeví i komerčně dostupné nástroje pracující na podobném principu a počet kolorovaných filmů začne rychle růst, takže barevná verze Pyšné princezny možná není zase tak daleko... =)